Proč Gen Z zažívá burnout rychleji než předchozí generace?

Co vlastně syndrom vyhoření je?

Syndrom vyhoření je v podstatě stav chronického stresu, který vede k fyzickému a emocionálnímu vyčerpání. Je těžké se z něj zotavit a přichází pomalu a postupně, takže se těžko rozpoznává od normáního stresu. Mezi příznaky patří například chronická únava, nespavost, zhoršená koncentrace, častější nemoci, ztráta chuti k jídlu, úzkost, izolace, zvýšená podrážděnost nebo nedostatečná produktivita.

Hlavní rozdíl mezi stresem a vyhořením je intenzita jednotlivých příznaků. Vyhoření stresem začíná, ne všechny stresové situace ale vyhořením končí.

God forbid I have hobbies

Podle nového průzkumu od Talker Research provedeného ve Spojených státech zažívá Gen Z (a mileniálové) burnout v životě dříve než předchozí generace - nejčastěji se u nich objevuje zhruba ve 25 letech, věk vyhoření průměrného respondenta je přitom 42 let. Čtvrtina Američanů a Američanek pak zažije vyhoření před dosažením 30 let.

Letošní průzkum se shoduje i s dřívějšími - web Jobs Indeed v roce 2021 ukázal, že v práci vykazovali nejvyšší míru vyhoření právě mileniálové a Gen Z, týkalo se to až 59 % z dotazovaných. Podobný průzkum ve stejném roce provedli i britští vědci a vzešlo z něj, že až 80 % zástupců a zástupkyň gen Z se cítí vyhořelých od doby pandemie, u ostatních věkových skupin byl průměr okolo 72 %.

Jak je to u nás?

U příležitosti Světového dne duševního zdraví realizoval v minulém roce Ipsos mezinárodní výzkum o vnímání duševního zdraví ve 32 zemích světa včetně Česka. Podle něj trápí nadměrný stres šest z deseti Čechů a Češek, a to v takové míře, že má dopad na jejich běžný život.

Třetina takový pocit zažívá opakovaně a více než čtvrtina Čechů a Češek (27 %) pociťovala takovou míru stresu, že kvůli tomu nemohla chodit několik dnů do práce. Míru stresu, která by jim znemožnila chodit do práce, uvádí celosvětově 40 % lidí a častěji tím trpí ženy, a to napříč všemi generacemi.

Co nás tolik stresuje?

Výzkumnictvo v Talker Research se v průzkumu ptalo na to, co je pro Američany a Američanky momentální důvod jejich vyhoření. Pro třetinu z dotazovaných to jsou finance, 26 % uvedlo politickou situaci v zemi, čtvrtina práci a 23 % své fyzické zdraví.

Když jde ale o mladší respondenty a respondentky, u nich se na prvním místě objevila práce (33 %), pak finance (27 %) a nakonec mentální zdraví (24 %).

S prací je to podobně také u nás - podle zmíněného průzkumu od Ipsosu z minulého roku se 39 % české Gen Z cítilo ve stresu natolik, že nemohli chodit do práce, 18 % dokonce opakovaně. Více než tři čtvrtiny Gen Z (77 %) pak byly v silném stresu, který ovlivňoval jejich každodenní život a měly pocit, že ho nezvládají. V globálním měřítku do práce kvůli psychickým problémům v roce 2023 nějakou dobu nechodilo 54 % Generace Z.

Podtrženo sečteno, what doesn't stress us out?

Co s tím můžeš dělat?

Obrať se na odborníka - svého lékaře*lékařku, psychologa*psycholožku nebo psychiatra*psychiatričku. Pomoc můžeš najít i online, třeba skrz platformu Nevyhasni, která se na syndrom vyhoření přímo zaměřuje. Mají navíc i test, díky kterému zjistíš, jak na tom jsi, pomocníka na prevenci i rádce na případy nouze. Hlavní je si říct o pomoc a nebýt v tom sám*sama.