Hraje se o klima i další válečné konflikty, říká politolog. Proč by měla volba mezi Harris a Trumpem zajímat i tebe?

Obyvatele a obyvatelky Spojených států čeká příští týden jedna z největších politických i společenských událostí - prezidentské volby. O křeslo v Bílém domě se utká exprezident a republikán Donald Trump a nynější demokratická viceprezidentka Kamala Harris.

Jaký význam mají americké volby pro mladé Čechy a Češky? Co se stane v případě zvolení jednoho či druhého kandidáta v oblasti řešení klimatické krize? Jak ovlivní výsledek voleb průběh války na Ukrajině nebo konfliktu na Blízkém východě?

Na tyto i další otázky odpovídal pro Heyfomo Matěj Jungwirth, analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) a odborník na transatlantické vztahy i americkou domácí a zahraniční politiku.

Spojené státy jsou jedním z nejvýznamnějších hráčů ve světovém dění

Spojené státy byly hlavním představitelem Západu ve studené válce v druhé polovině minulého století, po pádu Sovětského svazu a sérii revolucí v zemích východní Evropy se staly světovým hegemonem, a i dnes si zachovávají dominantní postavení na poli mezinárodních vztahů, ačkoliv do hry vstupují i další hráči.

Země je ekonomickou velmocí, má velkou diplomatickou sílu i bezpečnostní význam. Disponuje jednou z největších vojenských kapacit a její vojenské jednotky se nacházejí na strategických místech po celém světě. Má nezanedbatelný kulturní vliv a je domovem významných technologických firem (Google či Apple), univerzit a výzkumných institucí. „Je v zájmu nás všech alespoň trochu vědět, kterým směrem se třeba americká domácí politika ubírá nebo kdo vyhraje prezidentské volby, protože v důsledku to nepřímo, a možná i přímo, ovlivní nás všechny,“ říká Jungwirth.

Podle něj jsou některé oblasti, ve kterých hrají Spojené státy klíčovou roli, důležité i pro mladé Čechy a Češky, například bezpečnostní a zahraniční politika a další. „Bude zajímavé sledovat změny v oblasti klimatické politiky, také zda dojde ke změnám v otázce americké zahraniční politiky vůči Blízkému východu a ve vztahu Spojených států a Izraele. A pak ještě jedna oblast, která možná není tak zajímavá pro mladé lidi, ale je důležitá pro Evropu jako takovou a střední Evropu obzvláště, a to je otázka pokračování americké podpory Ukrajiny,“ doplnil.

Co by se v těchto oblastech mohlo dít v případě zvolení Harris, nebo Trumpa?

Trump na klimatickou změnu nevěří, Kamala by nadále podporovala Izrael

Cesty obou kandidátů by se po volbách v mnoha oblastech více či méně lišily, jejich rozhodnutí, ať už jakákoliv, by však měla dopad nejen na obyvatelstvo Ameriky. Podle Jungwirtha se dá v případě zvolení Harris očekávat navázání na předchozí čtyři roky vlády Bidenovy administrativy. „Stojí za to připomenout, že Kamala Harris je demokratická kandidátka a viceprezidentka Joea Bidena, takže ona je reprezentantkou „sportovního týmu“, který nyní vede Spojené státy.“

To by podle něj znamenalo například pokračující podporu Ukrajiny nebo Izraele, ačkoliv se Harris přímým komentářům ke konfliktu v Gaze, tamní humanitární krizi nebo válečným zločinům Izraele, vyhýbá.

Pokračovala by také podpora politik, které mírně pomáhají řešení klimatické krize. „Byť je důležité zmínit, že Harris a Biden nepodporují politiky pro zmírnění dopadů klimatické krize proto, že by měli hluboké idealistické přesvědčení o tom, že to je správné. Dělají to hlavně skrze prizma podpory domácí ekonomiky a domácího průmyslu, takže pro ně zelená tranzice znamená velké federální investice do domácí kapacity vyrábět zelené technologie,“ vysvětluje Jungwirth.

Větší změny ve stávajících politikách Spojených států by se daly očekávat v případě zvolení Donalda Trumpa, který byl prezidentem už mezi lety 2016 a 2020. „Očekával bych výraznou regresi třeba v oblasti klimatických politik, kdy se Trump netají touhou otevřít nová naleziště ropy a zemního plynu na území přírodních rezervací nebo parků. A obával bych se také změny vztahu k Ukrajině, kdy vyjádření kandidáta na viceprezidenta J.D. Vance působí tak, že je pro něj prioritní dohodnout se s Ruskem, uzavřít mír a přestat do konfliktu nalévat peníze amerických daňových poplatníků,“ sdělil Jungwirth.

Jaké by ale byly podmínky uzavření míru ani Trump ani Vance nespecifikovali a není vyloučené, že by kvůli takové „dohodě“ mohla Ukrajina například přijít o Ruskem okupovaná území.

Make America Great Again a možná izolace Států

Rétorika Trumpa i kandidáta na viceprezidenta Vance je dlouhodobě zaměřená hlavně na Ameriku a její profit. V debatách o povolební podobě Spojených států v případě vítězství Donalda Trumpa se často hovoří o návratu takzvaného izolacionismu, který upřednostňuje zájmy domácí politiky před zájmy politiky zahraniční.

„Motivace tam bude především ekonomická - pokusit se ochránit americké domácí spotřebitele od tlaku a vlivu vnější světové ekonomiky nebo světového tržního prostředí. Je tam otázka toho, co by to (izolacionismus v moderní podobě, pozn. red.) opravdu znamenalo. Ale pravda je, že americký prezident má pravomoci, které by mu umožňovaly Ameriku třeba mírně ekonomicky odpojit nebo izolovat od vnějších vlivů,“ vysvětlil možný izolacionismus Jungwirth.

V ekonomické sféře by se pak v případě zvolení Trumpa mohl omezit transatlantický pohyb zboží a služeb, což by mělo za následek mírné zvýšení cen nebo menší import amerického zboží.

I věštění z čajových šálků je předvídatelnější než Donald Trump

Když se podíváme na vztah Spojených států a České republiky, jsme jako obr a trpaslík. Česko udržuje vztahy s USA především skrze různé mezinárodní organizace – NATO nebo třeba EU. Pokud se zváží zájmy Česka jako menší země ve střední Evropě, dá se podle Jungwirtha usoudit, že bez ohledu na konkrétní politiky nebo přesvědčení obou kandidátů by byla Harris pro Čechy a Češky v mnohém lepší volbou.

„Předvídatelnost a čitelnost Spojených států na úrovni mezinárodních vztahů je skutečně důležitá a Trump je přesným opakem toho, co si představujeme pod pojmy předvídatelnost, čitelnost a transparentnost v rozhodování,“ myslí si Jungwirth. Přitom zdůrazňuje celkovou napjatost a nestabilitu dnešního mezinárodního prostředí, která by se při uvažování nad kandidáty měla brát v potaz.

„Je dobré mít na paměti, že svět je nyní velmi nestabilní a série souběžných krizí, o které dneska třeba mladí lidé čtou v médiích, není normou. Řešíme krizi na Blízkém východě, Ukrajinu, klimatickou krizi nebo čínskou expanzi v jihoasijských mořích. Proto si myslím, že jakákoliv destabilizace na pozici amerického prezidentského úřadu může mít výrazné dopady napříč celým světem. Myslím, že potřebujeme Ameriku jako stabilního a předvídatelného hráče.“

Nejen nepředvídatelnost by však podle odborníka mohla být problémem. Spojené státy mají rozmístěné vojenské jednotky na strategických pozicích v řadě regionů, jejichž přítomnost do jisté míry brání mimo jiné eskalaci případného konfliktu v takových oblastech.

„Hráči jako Severní Korea, Čína nebo Írán mají velmi dobrý cit a smysl pro to, kdy je správné načasování. Pokud máte pocit, že jsou USA přítomné ve vašem regionu, jsou tam americké posádky a americká armáda pluje podél vašich pobřežních vod, tak je menší pravděpodobnost toho, že budete podnikat vyloženě agresivní kroky nebo kroky, které by zvýšily riziko přímé konfrontace s americkými vojenskými silami, čemuž se, mám pocit, Čína snaží doposud vyhýbat.

Pokud budeme v situaci, kdy Trump stáhne americké jednotky z jihovýchodní Asie a bude se trochu zaizolovávat, tak si myslím, že tito hráči ucítí možnost eskalovat bez rizika výrazné protireakce. V případě Tchaj-wanu třeba stoupá riziko čínské invaze. Takže ano, myslím si, že zvolení Trumpa může výrazně ohrozit tyto regiony a ovlivnit v součanosti spíše regionální konflikty, které ale mají potenciál ohrozit i nějaký „světový pořádek“ nebo mír.

Nemá to vyznívat tak, že potřebujeme silnější a nabušenější Ameriku všude na světě, je to otázka nějakého balancu, ale myslím si, že prudké omezení americké přítomnosti ve světě by mělo následky,“ doplňuje Jungwirth.