Trump vs. Gen Z: Co si myslí o klimatické krizi, právech LGBTQ+ lidí nebo válce v Gaze?

Klimatická krize

Není žádnou novinkou, že je Donald Trump vůči klimatické krizi velmi skeptický. Často argumentuje tím, že jsou klimatické změny přirozeným jevem a vliv člověka nepovažuje za tak rozhodující. Klimatickou krizi v minulosti několikrát označil za hoax a vědu o klimatu za podvod a výmysl.

Na téma nahlíží především z ekonomické perspektivy a regulace v oblasti ekologie považuje za překážku v ekonomickém růstu Spojených států a jako vyhazování peněz. Za dobu jeho prezidentství zrušil řadu opatření, která měla vést k ochraně životního prostředí a snižování produkce emisí.

Naopak podporuje využívání fosilních paliv, jako je uhlí či ropa, a prosazuje energetickou nezávislost Spojených států. Své argumenty přitom často opírá o „obyčejné pracující lidi“, kteří by v důsledku ekologických opatření přišli o pracovní místa v tradičních zaměstnáních v průmyslu. Stejně tak nahlíží i na využívání elektromobilů a jejich případnou podporu ze strany státu.

Debatu o exprezidentových názorech na klimatickou krizi nedávno rozvířil rozhovor mezi ním a Elonem Muskem, ve kterém Trump řekl, že největší hrozbou není „global warming“, ale „nuclear warming“, whatever that means. Rozhovor byl následně experty a expertkami označený jako ten „nejhloupější rozhovor o klimatu v historii“.

Práva LGBTQ+ lidí

Trump je v tématu práv queer lidí spíše zdrženlivý a jeho postoje se často mění. Ostře se však vyjadřuje o transgender osobách, kdy debaty o jejich právech označil za „transgenderové šílenství“. Pokud by byl znovu zvolený, plánuje značně omezit možnosti zdravotní péče (například nabízení hormonální terapie nebo operace pohlaví), které se dostává nezletilým trans osobám.

Už při své minulé vládě zakázal vojenskou službu tras lidem a očekává se také, že se pokusí jmenovat více konzervativních soudců, kteří by mohli ovlivnit budoucí progresivní rozhodnutí v otázkách LGBTQ+ lidí. U mnohých organizací podporujících rovná práva vyvolává případné znovuzvolení Trumpa obavy.

Při olympijských hrách v Paříži se na sociální síti X jasně vyjádřil k zápasu Immane Khelif a její italské soupeřky. Khelif přitom chybně označil za muže.

Právo na interrupce

Otázka práva na interrupci je jedním z nejsilnějších témat letošních amerických voleb. Trump se dlouhodobě označuje za pro-life politika a byla to právě jeho administrativa, při které se konzervativním silám ve Spojených státech podařilo zrušit rozsudek Roe vs. Wade.

Ten desítky let zaručoval ženám zhruba do 23. týdne těhotenství federální ochranu práva na interrupci. I když toto rozhodnutí nutně neznamenalo, že se interrupce stane protizákonnou, rozhodování o nich připadlo do rukou jednotlivých států.

Naznačil také, že by v případě znovuzvolení uvažoval nad regulací přístupu k mifepristonu (látka ve formě pilulek užívaná pro chemickou interrupci). Na otázku, zdali by odsouhlasil federální zákaz práva na interrupci, opakovaně odpovídá, že by mělo omezení interrupcí stát na rozhodnutích jednotlivých států. Bez federální ochrany práva na interrupci však v některých státech s konzervativní vládou došlo právě k jejímu zákazu.

Trump nicméně podporuje výjimky v případě znásilnění, incestu nebo takového těhotenství, které by ohrožovalo život matky, uvedl mluvčí kampaně Steven Cheung pro deník The Washington Post.

Gun policy

Právo na držení zbraní je zásadním tématem pro řadu jeho voličů a voliček. Po některých masových střelbách vyjádřil v minulosti Donald Trump podporu regulaci držení zbraní, pod nátlakem Národní asociace držitelů zbraní, která má v americké politice silnou lobby, však vzal svá tvrzení zpět.

Trump je proti jakémukoliv omezování přístupu ke zbraním nebo prověřování minulosti držitelů a držitelek zbraní. Stejně tak není proti skrytému nošení zbraní ve školách, a dokonce by podpořil učitele a učitelky, kteří by na půdě školy chtěli skrytě nosit zbraň a absolvovat výcvik. Ostře vystupuje proti demokratickým snahám o zpřísnění regulací.

Užívání marihuany

Jestli je otázka, ve které se názory obou amerických kandidátů shodují, pak je to právě tato. Trump v příspěvku na sociální síti Truth v září podpořil návrh na legalizaci držení malého množství marihuany pro osobní použití ve státě Florida. Slíbil také, že by jako prezident podporoval výzkum využití marihuany v medicíně.

Ruská válka na Ukrajině

Trump je obecně známý pro své sympatie vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi, které podle mnohých politologů vycházejí z jeho obdivu pro silné vůdce. Republikánský kandidát je dlouhodobě kritikem finanční a vojenské podpory Ukrajiny a opakovaně tvrdí, že kdyby byl prezidentem on, nikdy by válka nezačala a že by válku na Ukrajině vyřešil za pouhý jeden den. Jak přesně však nedodává.

Prosazuje heslo „America First“, které má vyjadřovat, že by měla mít americká zahraniční politika zájem především o blaho Spojených států a řešit by se měly hlavně domácí problémy země. V případě jeho znovuzvolení se tak dá očekávat, že by Spojené státy opět uplatnily politiku nevměšování se.

Válka v Gaze

Válka v Gaze je pro mnoho mladých lidí ve Státech deal breaker, což dokázaly rozsáhlé jarní demonstrace na amerických univerzitách. Donald Trump byl ve svém předchozím prezidentském období podporovatelem Izraele a nic nenaznačuje tomu, že by se jeho postoj změnil. Hrdě se chlubí tím, že během svého úřadu uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele a přemístil tam americkou ambasádu, čímž získal podporu konzervativního voličstva a proizraelských skupin.

K válce v Gaze se staví podobně jako k válce na Ukrajině - pokud by byl prezidentem, ke konfliktu by nikdy nedošlo a ze situace na Blízkém východě viní Bidenovu administrativu. Podle jeho slov je situace neakceptovatelná a válka musí brzy skončit, což údajně sdělil i izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi při jejich červencovém setkání.