Politologové už nyní upozorňují, že říjnové parlamentní volby budou těmi nejdůležitějšími v Polsku od roku 1989 a že jejich výsledek ovlivní nejen další směřování země, ale také celého evropského bloku. Výhra Práva a spravedlnosti ve spojení s Konfederací by totiž masivně ovlivnila vnímání demokracie, práva i svobody napříč celým kontinentem.
V Polsku se každým týdnem zvyšuje napětí a nervozita, která je hmatatelná i napříč Evropskou unií a Bruselem. Zemi totiž čekají 15. října parlamentní volby a už nyní je jasné, že v nich občané rozhodnou nejen o budoucnosti své vlasti, ale také o budoucnosti celého evropského bloku i vývoje pokračující ruské války na Ukrajině.
Současná vládní nacionalistická strana Právo a spravedlnost (PiS), v jejímž čele stojí Jarosław Kaczyński i současný premiér země Mateusz Morawiecki, řídí zemi už od roku 2015 a nyní aspiruje s podporou 33,2 procenta voličů na bezprecedentní třetí funkční období. Za dobu své vlády přitom PiS odvrátila Polsko od demokratizace, zpolitizovala soudnictví, ze státních médií si udělala média svá, téměř zrušila potratová práva a v polské společnosti nespočetněkrát podnítila homofobii.
Polsko se pod taktovkou PiS dostalo také do dlouhodobého sporu s Evropskou unií, a to ohledně vlády práva i demokratických norem v zemi. Naopak pochvalu sklidil Mateusz Morawiecki za pokračující vojenskou, finanční i humanitární podporu Ukrajiny, která čelí už více než rok a půl ruské agresi.
V nadcházejících volbách má sice vládní strana zatím velmi dobré preference, podle odborníků jsou ale její šance na sestavení vládní většiny poměrně nejisté. Koalici by totiž mohla utvořit s krajně pravicovou stranou Konfederace, která se dlouho těšila podpoře díky vzrůstajícímu trendu napříč celou Evropou. V posledních týdnech nicméně její procenta spadla, a je proto možné, že pravostředové a levicové opoziční strany v Polsku by v součtu mohly získat v parlamentních volbách více křesel než PiS a Konfederace dohromady.
Nejvýraznější opoziční stranou je v Polsku Občanská platforma expremiéra a bývalého předsedy Evropské rady Donalda Tuska, která si udržuje v průzkumech 26 procent hlasů. Kolem desetiprocentní hranice se také pohybují strany Třetí cesta a Nová levice, z nichž si obě postupně přilepšují. Právě jejich stoupající preference hrají ve prospěch opozičního vítězství, zásadní bude nicméně Tuskova schopnost získat své voliče.
Podle průzkumů si spousta polských občanů stále není jistá, koho bude volit, a Tuskova tvář jim po jeho desetiletích v politice nedává dostatečnou perspektivu. Bývalý předseda Evropské rady je navíc kritizován za nedostatečný volební program, podle mnohých se zkrátka jen vymezuje proti vládě. Bude tedy i na něm, zda si dokáže získat důvěru nerozhodných voličů.
Politologové už nyní upozorňují, že říjnové parlamentní volby budou těmi nejdůležitějšími v Polsku od roku 1989 a že jejich výsledek ovlivní nejen další směřování země, ale také celého evropského bloku. Výhra Práva a spravedlnosti ve spojení s Konfederací by totiž masivně ovlivnila vnímání demokracie, práva i svobody napříč celým kontinentem.
Zdroje: ČTK, Reuters, The Guardian, Financial Times, Politico, National Public Radio