Přihlášení se k heyfomo
Oslavy Pride Monthu jsou více než kdy dříve ohrožovány anti-LGBTQI+ náladami
Měsíc hrdosti, který by měl být oslavami svobody a rovnosti, je každým rokem čím dál tím více ohrožován hrozbami, které ve společnosti podněcuje především anti-LGBTQI+ rétorika. Vinu na sobě nesou kromě extremistických skupin ale především politici, kteří si na projevech nenávisti nabírají hlasy podpory a pro své vlastní dobro společnost rozdělují.
Prides jsou pochody, typicky konané každoročně v měsíci červnu, které jsou oslavami lesbické, gay, bisexuální, transgender a queer (LGBTQ+) komunity. Jedná se o měsíc plný hrdosti za to, kým lidé jsou – tím, čím chtějí, a tím, čím se cítí. V posledních letech nabírají na oblíbenosti i podpoře veřejnosti a jen v Praze se ho pravidelně účastní desítky tisíc lidí – těch, kteří se ke komunitě hlásí, i těch, kteří komunitu podporují.
Problémem, kterým ale letos pochody více než kdy dříve čelí, jsou anti-LGBTQI+ nálady, které ve společnosti rozdmýchávají především politici. V Evropě jsou na vzestupu krajně pravicové politické struktury, a to například v Maďarsku nebo v Polsku, jejichž kampaně zahrnují i nenávistné projevy právě na adresu komunity. Ta je v jejich důsledku společensky utlačována a mnohdy také ohrožována, nenávist se totiž šíří rychle a především konzervativní nebo nábožensky založená část společnosti nemá nejmenší problém se na její vlně svést.
Důsledek anti-LGBTQI+ rétoriky, která podněcuje nenávistné nálady, jsme mohli vidět letos už při několika příležitostech. Jen před necelými dvěma týdny se konal vídeňský Pride, kterého se účastnilo až 300 tisíc lidí a na kterém rakouská policie zmařila plánovaný útok tří mladíků ve věku 14, 17 a 20 let. Ti se zradikalizovali na internetu a evidentně sympatizovali s teroristickou organizací Islámský stát. Zatčeni byli na příkaz prokuratury v St. Pöltenu po sobotní domovní prohlídce, při níž byly nalezeny různé důkazy včetně zbraní.
Bylo docela scary si číst o tom, jak průvod, ve kterém jsem šel, byl terčem zmařeného teroristického útoku. Ale vlastně mě to nepřekvapilo. Zatímco většinová společnost akceptuje queer lidi, tak jak v Rakousku, tak i u nás existují radikální skupiny lidí, kteří jsou schopni i takhle strašných věcí. A právě diskriminační zákony nebo nenávistné homofobní kecy z úst politiků vytváří pro podobné útoky a radikalizující se společnost ty správné podmínky.
Na istanbulském Pridu pak bylo o víkendu zadrženo na 50 lidí, v zemi je totiž několik zákonů namířeno přímo proti komunitě a jakákoliv činnost ohrožující tradiční rodinu není povolena. V Turecku přitom nedávno vyhrál prezidentské volby Recep Tayyip Erdogan, konzervativní vůdce islamisticky orientované Strany spravedlnosti a rozvoje, který zastává přísné anti-LGBTQI+ názory. Je tudíž pravděpodobné, že komunitu čeká v zemi ještě minimálně několik let útlaku.
By ramping up anti-LGBTI rhetoric, the government has helped whip up prejudice, emboldening anti-LGBTI groups in Türkiye, some of which have called for violence against LGBTI communities. Under the pretext of protecting family values, the authorities are denying LGBTI people the right to live freely.
Po loňské smrtelné střelbě na Pridu v Oslu, který se koná už tuto sobotu, se zvýšil počet hrozeb i v této zemi. Domácí bezpečnostní agentura známá pod norskou zkratkou PST nicméně uvedla, že si není vědoma konkrétního nebezpečí. I přesto ale varovala, že obdržené výhrůžky přicházejí především od pravicových extremistů a radikálních islamistů.
Ještě horší je situace například v Maďarsku, kterou vede premiér Viktor Orbán známý pro své nábožensky založené a konzervativní postoje. Ten v roce 2020 podepsal zákon, jenž zakazuje prezentaci homosexuality a děl s ní spojených ve školách pro děti do 18 let. Od té doby se pod jeho vedením anti-LGBTQI+ legislativa ještě rozšířila a Evropská komise zemi následně kvůli porušování základních lidských práv a svobod zažalovala.
Měsíc hrdosti, který by měl být oslavami svobody a rovnosti, je tak každým rokem čím dál tím více ohrožován hrozbami, které ve společnosti podněcuje především anti-LGBTQI+ rétorika. Vinu na sobě nesou kromě extremistických skupin ale především politici, kteří si na projevech nenávisti nabírají hlasy podpory a pro své vlastní dobro společnost rozdělují. Dá se přitom předpokládat, že při současné mezinárodní politické situaci porostou preference právě krajně pravicovým stranám napříč celou Evropou, a že nás všechny spolu s LGBTQI+ komunitou čeká ještě dlouhá cesta k odstranění homofobních nálad.
Zdroje: ČTK, Amnesty International, Human Rights Watch, PBS News Hour, Time