Situace LGBTQ+ lidí v Maďarsku je v posledních letech stále napjatější, a to zejména v důsledku politických rozhodnutí vlády Viktora Orbána. Evropská komise podává na zemi žalobu, ke které se ale Česko nepřipojilo. Toto rozhodnutí vlády kritizuje i nový prezident Petr Pavel.
V roce 2020 byl vládou Viktora Orbána v Maďarsku schválený zákon, jenž zakazuje prezentaci homosexuality a děl s ní spojených ve školách pro děti do 18 let. Od té doby pak země přijala další opatření proti homosexuálům. Tím stát podle Evropské komise porušuje Listinu základních práv Evropské unie a omezuje práva menšin. Jak to vypadá s budoucností LGBTQ+ komunity v Maďarsku?
Co stojí v maďarských zákonech?
Zákon z roku 2020 zakazuje veškeré zobrazování odlišné sexuální orientace dětem, a to ve všech formách. Děti se o LGBTQ+ tematice nesmí učit ve školách, v mimoškolních aktivitách ani ji vídat v televizi či reklamách. Lidem v Maďarsku je také zakázáno měnit si údaje o pohlaví v dokladech.
Dále v tamní Ústavě stojí, kdo je v rodině muž a kdo žena. „Základem rodiny a vztahů je manželství, matka je žena a otec je muž,“ stojí v nejvyšším právním dokumentu země. Dále je v Ústavě napsáno, že děti mají právo na genderovou identitu, jež odpovídá pohlaví, se kterým se narodily.
Udávání lidí?
V dubnu parlament vedený Viktorem Orbánem z konzervativní strany Fidesz schválil normu, ve které stojí, že lidé budou moci anonymně udávat jedince, kteří veřejně nesouhlasí s tím, jak se v Maďarsku vnímá rodina, či jen zpochybňují genderové otázky. Prakticky by to pak znamenalo i možnost udat pár stejného pohlaví, který již vychovává dítě, které by jim následně mohlo být i odebráno.
Prezidentka Katalin Nováková však zákon vetovala. Hlavním důvodem bylo, že není v souladu s normami Evropské unie o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání. Krok Novákové znamená, že parlament bude muset zákon znovu projednat. Pokud však poslanci zákon opět odhlasují, tak ho budou moct klidně přijmout i ve změněné verzi. Maďarská LGBTQ+ komunita tak rozhodně nemá vyhráno.
Evropská komise
Evropská komise se v roce 2022 rozhodla Maďarsko žalovat. Důvodem je již zmíněný zákon z roku 2020, který zakazuje prezentaci homosexuality dětem. Tím země podle Komise porušuje Listinu základních práv Evropské unie, jelikož diskriminuje menšiny.
K žalobě se mohly připojit i další země a čtrnáct členských států tak učinilo. Přidaly se Belgie, Lucembursko, Irsko, Portugalsko, Nizozemsko, Dánsko, Francie, Německo, Švédsko, Slovinsko, Finsko, Španělsko, Malta a Rakousko. Česko mezi nimi však není. Za tento krok zkritizoval vládu SPOLU i prezident Petr Pavel, podle kterého se naše země rozhodně připojit měla.
Jaká je budoucnost LGBTQ+ lidí v Maďarsku?
I přestože se Evropská komise a členské země EU snaží za LGBTQ+ komunitu v Maďarsku bojovat, výhledy do budoucna nejsou moc nadějné. Alespoň ne do doby, kdy bude u vlády Fidesz. Za queer práva se v zemi snaží bojovat i mnoho aktivistů a skupin, kteří upozorňují na diskriminaci a nespravedlnost, kterým LGBTQ+ komunita v zemi čelí.
V budoucnu tak velmi záleží na tom, jaké další kroky Evropská unie a třetí země provedou. Vzhledem k tomu, že Viktor Orbán je v čele země již několik let a má většinu, je však velmi nepravděpodobné, že by se práva LGBTQ+ a menšin změnily k lepšímu. Je tedy velmi důležité, aby aktivisté jak v Maďarsku, tak mezinárodně o situaci v zemi informovali a bojovali za rovná práva všech.