Přihlášení se k heyfomo
Odlesňování amazonského pralesa je na šestiletém minimu
Svou podporu pro další zpomalení a následné zastavení odlesňování pralesů vyjádřilo v úterý na amazonském summitu v brazilském Belému celkem osm latinskoamerických států, které se společně dohodly na vzniku aliance proti odlesňování amazonského pralesa.
Amazonský deštný prales je velmi důležitým ekosystémem naší planety, který zároveň slouží jako klíčová zbraň proti změně klimatu. V posledních letech však docházelo k jeho masivnímu odlesňování především v Brazílii, ve které se nachází až 60 % jeho plochy.
Pod vedením exprezidenta Jaira Bolsonara se ničení deštných pralesů zvýšilo na alarmující úroveň a více než 100 světových lídrů proto v roce 2021 na summitu o klimatu zvaném COP26 slíbilo, že do roku 2030 ukončí a změní trend odlesňování. To se do dohody zapojeným zemím zatím nijak zvlášť nevede, existují ale výjimky a jednou z nich je právě důležitá Brazílie.
Od ledna je totiž jejím prezidentem Lula da Silva, který se při svém nástupu do funkce zavázal, že do roku 2030 odlesňování opravdu ukončí, a zatím se mu v tomto směru velmi daří – v červenci letošního roku bylo v Brazílii vykáceno až o 66 % plochy amazonského pralesa méně než v červenci roku loňského a odlesňování je v oblasti na šestiletém minimu.
Svou podporu pro další zpomalení a následné zastavení odlesňování pralesů vyjádřilo v úterý na amazonském summitu v brazilském Belému celkem osm latinskoamerických států, které se společně dohodly na vzniku aliance proti odlesňování amazonského pralesa. Nestanovily si žádný deadline, příslíbily si ale, že se budou navzájem podporovat v dosažení cílů, které budou stanoveny v národních strategiích jednotlivých zemí.
Podle expertů by navíc pokrok ve zpomalení odlesňování deštných pralesů mohl podpořit snahy v oblasti klimatu a dodat světovým lídrům motivaci, že jednotlivé kroky opravdu fungují a že dodržovat své závazky se státům vyplatí.
Zdroj: ČTK, The Guardian, BBC