Odjeď: Žanet o stáži v Evropském parlamentu a prestižním studiu Erasmus Mundus

Žanet je 23letá studentka magisterského oboru Euroculture a momentálně i stážistka v Evropském Parlamentu. Vystudovala bakalářskou žurnalistiku na FSV UK v Praze a chvíli pracovala jako novinářka v Českém rozhlase. Její poslední pracovní zkušeností byla pozice v týmu public relations v hudebním vydavatelství Universal Music. Nyní nám poví o své stáži v Bruselu i o mezinárodním studiu.

Aktuálně jsi v programu Schumanových stáží EU jako Schuman trainee, které se uskutečňují v nejrůznějších oblastí. Jakou oblast sis vybrala ty a jaká je tvá aktuální role?

Evropský parlament nabízí nespočet pozicí, ze kterých si zájemci můžou vybrat tři, na které se následně přihlásí. Já všechny přihlášky poslala na DG Communication, protože mám background právě v této oblasti. Nakonec jsem byla přijata do Audiovizuální sekce (Audiovisual Unit) na pozici Promotion/Social Media Trainee. 

Hlavní náplní práce je především propagace audiovizuálních prostor Evropského parlamentu a komunikace našich aktivit novinářům, ale také samotným europoslancům. Podílím se na tvorbě propagačních materiálů, jako jsou brožury, plakáty a bannery, europoslancům představuji možnost mediálních tréninků, překládám, píšu, komunikuji s novináři. V neposlední řadě náš tým také pořádá audiovisual tours jak pro novináře, tak pro europoslance, studenty, ale i naše zaměstnance. 

Jaké je pracovat v EP? Překvapila tě práce, lidi či prostředí něčím specifickým?   

Je to super. Jsem strašně vděčná, že tu můžu být. Už několik let to bylo mým snem a jsem ráda, že se mi to podařilo tak brzo a na první pokus! Určitě mě překvapilo, jak moc jsou všichni nápomocní a přátelští. Čekala jsem upjaté úředníky a přísná pravidla, ale realita se liší a nečekaně všichni kolegové jsou úplně normální lidi s normálními problémy.

Vyzdvihla bych určitě komunitu stážistů, která je tu opravdu výjimečná. Schumanových stážistů je asi 300, ale v Evropské komisi jsou jich další stovky. Pravidelně se scházíme, pořádáme akce, výlety. V mezinárodní komunitě se cítím skvěle.

Jaký byl proces samotného přihlášení na stáž?

Jelikož mám stáž jako povinnou část magisterského studia, bylo pro mě důležité, aby byla placená, a já tak měla možnost si aspoň částečně pokrýt výdaje. Proto jsem se přihlásila celkem do 5 institucí Evropské Unie a přijatá jsem byla na 3 z nich.

Nejtěžší proces přijetí je určitě BlueBook program v Evropské komisi, který vyžaduje velmi pečlivou přípravu všech dokumentů a ve druhém kole pohovor. Na Schumanovu stáž je přihláška podstatně jednodušší a přijali mě bez pohovoru. Důležité je hlavně pečlivě si pročíst náplň práce a zjistit si informace o konkrétním DG (generální ředitelství, pozn. red.), protože se liší i například v tom, jestli můžete částečně pracovat z domova, nebo kdy začínáte/končíte. 

Máš nějaký tip na úspěšnou přihlášku? Případně jakému typu uchazeče*uchazečky by si stáž doporučila dále?

Určitě bych doporučila psát motivační dopisy bez pomoci umělé inteligence, protože je čtou Vaši budoucí nadřízení a ChatGPT rozpoznají na první dobrou. 

Je to klišé, ale opravdu stačí být sám*sama sebou a hlásit se na pozici, se kterou mám ideálně už zkušenost, abych tím zvýšil*a šance. 

Co se týče tvého studia: svůj bakalářský titul jsi studovala na FSV UK, obor Komunikační studia se specializací na žurnalistiku. Zároveň si vyjela na Erasmus na University of Amsterdam. Proč ses rozhodla právě pro Nizozemí?

Můj tehdejší učitel Václav Moravec nám tehdy řekl právě o UvA a o tom, že je to jedna z nejlepších univerzit, kam můžeme jít studovat komunikaci. A bylo jasno. Amsterdam jsem si zamilovala a dodnes je to moje nejoblíbenější město a jedno z nejlepších rozhodnutí v mém životě!

Jelikož máš zkušenosti s českým i nizozemským vzdělávacích systémem, jak by si je nyní porovnala?

Konkrétně můžu porovnávat jen komunikační studia, která jsou na FSV UK v Česku extrémně praktická, většina studentů během studia běžně pracuje v redakcích, někteří i na full time. Na přednášky není povinná docházka, zkouškové je jen dvakrát za rok a úplně upřímně - na žurně stačí učit se na zkoušky týden, dva předem. 

V Amsterdamu jsem zažila šok, protože studium je opravdu intenzivní a každý den musíte vypracovávat nějaké úkoly, čtete desítky stran akademických textů, děláte skupinové projekty. Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla taky na výuku, která je rozdělená do tří bloků, takže máte zkouškové i během semestru a musíte se připravovat průběžně.

Praxi ani práci během studia absolutně nestíháte. Odlišný je i systém známkování - v Holandsku je nejvyšší známka 10, ale tu učitelé nikdy nedávají. Velmi dobrý výsledek je i 7.

Na magisterská studia ses rozhodla přihlásit na Erasmus Mundus program, který je dost specifický a říká se, že je náročný na přihlášku i dostání se. Představila by si nám jej blíže? A z jakých důvodů tě vůbec lákal? 

(Erasmus Mundus magisterský program je prestižní mezinárodní vzdělávací iniciativa Evropské unie, která umožňuje studentům z celého světa studovat na více univerzitách v různých zemích, pozn. red.)

Zájem o studium v zahraničí u mě podnítil právě bakalářský Erasmus v Amsterdamu, ale protože jsem hodně akční člověk a rychle se začnu nudit, hledala jsem něco jiného, než žít dva roky na tom stejném místě. Zároveň jsem během žurnalistiky zjistila, že mě nejvíce zajímají evropská témata a Evropská Unie jako taková, a tak jsem našla program Euroculture: European Politics, Society and Culture in Global Context.

V konsorciu je 8 univerzit, mimochodem i jedna česká - UPOL - a každý semestr musíte změnit prostředí. Možnost je vycestovat i na zaoceánskou univerzitu, a to do Osaky, Mexika, Kanady a Indie.

Já si pro první semestr vybrala Štrasburk kvůli francouzštině a evropským institucím, které tam sídlí. V druhém semestru jsem vycestovala do holandského Groningenu, protože mi je země velmi blízká a univerzita je jedna z nejlepších v Evropě. Teď jsem na stáži v Belgii a v posledním semestru se chystám zpět do Štrasburku, kde budu psát diplomovou práci a završím studium :)

S výběrem jsem spokojená, naučilo mě to opravdu hodně a hlavně jsem se seznámila se skvělými lidmi. Moji spolužáci jsou třeba z Brazílie, Ghany, Egypta, nebo Bangladéše. Většina z nás jsme ale Evropani. 

Jak probíhala tvá příprava a proces přihlášky? Kdy je za tebe nejvhodnější čas ji řešit? 

Myslím, že jsem přihlášku podávala někdy v lednu v posledním ročníku bakalářského studia. Vůbec netuším, kdy mi přišel dopis o přijetí, ale několik měsíců to určitě trvalo. Hlavní je pohlídat si deadline odevzdání, ale samotný proces mi moc těžký nepřišel. Těžké je získat stipendium, protože je určené hlavně mimoevropským studentům a v době podání přihlášky už musíte mít bakaláře, kterého já ještě neměla. 

Jak náročné je každý rok měnit místo pobytu? Jak vnímáš svou zkušenost po dvou letech studia nyní? 

Určitě bych neměnila, ale opravdu záleží na vaší povaze a preferencích. Není to pro každého, ale mně naopak vyhovovalo vyzkoušet si život ve více zemích a zjistit, co v budoucnu chci. Nevylučuju ani to, že se vrátím zpět do ČR, každopádně za zahraniční zkušenost jsem ráda. Nejtěžší bylo určitě shánění ubytování hlavně v Groningenu a tady v Bruselu. Nakonec ale všechno dopadlo dobře. 

Jaké zajímavé příležitosti si v rámci studia získala?

Ve Štrasburku jsme měli několik zajímavých návštěv institucí, například Rady Evropy, Evropského soudního dvora pro lidská práva, Evropského Parlamentu. V Groningenu jsme zase v rámci jednoho předmětu pořádali několikadenní exkurzi do Bruselu, a jelikož to bylo v rukou nás, studentů, kromě evropských institucí jsme navštívili taky několik muzeí.

Štrasburk nabízí kurzy francouzštiny, kde jsem kromě jazykových znalostí získala taky jednu z mých nejbližších kamarádek. V kontaktu jsme téměř dennodenně, i přesto, že teď bydlí v Istanbulu. Právě přátelství a kontakty po celém světě považuju za jeden z největších benefitů. 

Doporučila by si tento program dále? A jak nyní vnímáš studium v zahraničí? Co ti přineslo nebo vzalo?

Určitě bych program doporučila všem, kteří snadno zvládají změnu prostředí, nevadí jim neustále se seznamovat s novými lidmi a mají chuť se vzdělávat jak v daném oboru, tak v jiných kulturách a jazycích. Výhod má studium v zahraničí nespočet. 

Za jedinou nevýhodu považuju to, že přijdete o spoustu důležitých okamžiků doma jak s rodinou, tak s kamarády. Nejtěžší je pro mě určitě časté loučení, v letadle to na mě vždycky dolehne a probrečím celou cestu, haha. Člověk si ale zvykne na všechno.