Přihlášení se k heyfomo
Mládeži chybí motivace, dopadá na ni epidemie zahálky
Francouzské mládeži chybí motivace a tráví příliš času na gauči, zjistila nová studie Jérôma Fourqueta a Jérémie Peltiera. Co za takzvanou epidemií zahálky stojí a jak velkého množství z nás se týká?
Vrcholný francouzský spisovatel 19. století Honoré de Balzac rád líčil Paříž jako magnet pro společenské šplhouny, kteří se neštítí ničeho, aby naplnili své ambice. Kdyby se do ní Balzac vrátil dnes, možná by s překvapením zjistil, jak se situace změnila. Pokud mladí Francouzi usilují o to někam vyšplhat, je to do jejich vlastní postele. Vyplývá to ze studie o „epidemii zahálky“, která zachvátila celou Francii, obzvláště její hlavní město, napsal list The Times.
Studie, kterou zveřejnil francouzský středolevý think-tank Nadace Jeana Jaurèse, vykresluje obraz národa, který ztratil chuť k životu do té míry, že se ani neobtěžuje chodit do restaurací nebo do kina. Lidé, zejména mladí, mají problém najít energii k tomu, aby opustili domov, ať už za prací, nebo za zábavou, uvádějí autoři studie, 49letý Jérôme Fourquet a 31letý Jérémie Peltier, píše ČTK.
Peltier viní z apatie francouzskou zasmušilost – téma, které se v národní literatuře objevuje po staletí a které se podle něj znovu vynořilo po sérii kolektivních psychologických šoků, včetně teroristických útoků, protestů žlutých vest, pandemie covidu-19 a války na Ukrajině.
Jsme svědky hluboké změny ve vztahu ke všemu, co tvoří společnost. Lidé se stahují do soukromé sféry, uzavírají se do svých domovů.
Průzkum společnosti Ifop například ukázal, že 45 % respondentů „se pravidelně neobtěžuje s tím, aby šli ven“. Jedinou věkovou skupinou, která se tomuto trendu vymykala, byli lidé starší 65 let, z nichž 33 % uvedlo, že má problém sebrat energii k opuštění domova. Ve věkové skupině 18 až 24 let to samé uvedlo 47 % lidí, mezi lidmi ve věku 25 až 34 let s tvrzením souhlasilo až 52 %.
Respondenti byli rovněž dotázáni, zda u nich určitá slova vzbuzují spíše pozitivní či negativní pocity. Odpočinek byl vnímán pozitivněji než námaha nebo práce, postel lépe než kariéra. Lidé mladší 35 let projevili významnou náklonnost ke slovu pohovka, které 70 % z nich označilo za pozitivní pojem, zatímco u lidí starších 65 let to bylo jen 42 %.
Podle Fourqueta a Peltiera se epidemie zahálky ve Francii dotýká i oblíbených volnočasových aktivit. Návštěvnost kin byla letos v září o 34 % nižší než ve stejném měsíci v roce 2019. Počet lidí patřících do sportovních klubů se za tu dobu snížil z 18 milionů na 14,4 milionu.
V jiném nedávném průzkumu byli respondenti dotázáni, co zahrnuje jejich ideální páteční večer. Nejoblíbenější odpovědí bylo jídlo před televizí, tuto možnost udalo 37 % lidí. Jen 15 % respondentů chtělo v pátek večer vyrazit za zábavou ven.
Zvykla jsem si objednávat věci přes internet, dokonce i potraviny nakupuji on-line, zatímco dříve jsem chodila ven, procházela se a objevovala věci. Teď pro mě relaxační večer znamená být doma, pěkně v teple pod peřinou, s šálkem čaje a něčím na čtení nebo dívat se na televizní pořad.
Francouzi dlouho pohlíželi na anglosaskou pracovní morálku s jistým despektem, protože se domnívali, že jim překáží v životních radostech. Ale alespoň vždycky brali svou práci vážně. Průzkum v roce 1990 ukázal, že práce je „velmi důležitá“ pro 60 % respondentů; když se průzkum opakoval loni, bylo to 24 %. Jiný nedávný průzkum zjistil, že téměř dvě třetiny zaměstnanců by si rády odpracovaly méně hodin, i kdyby to znamenalo menší výdělek.
Práce je pro mě jen prací. Opravdu mě příliš nezajímá. Nikdo z mé skupiny přátel není zapálený pro to, co dělá. Je spousta zaměstnání, která jsou nudná, i když potřebná, ale... Nejsem si jistý, jestli je to novinka.