Celkem 236 ekonomů z 67 zemí světa požaduje zahájení větších kroků k tomu, aby byl trend nejprudšího nárůstu globální nerovnosti od druhé světové války zvrácen. K otevřenému dopisu adresovanému generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi a prezidentovi Světové banky Ajayovi Bangovi se kromě předních světových ekonomů připojili i politici, a to včetně bývalého českého premiéra Jana Fischera.
O klimatické krizi, která nám především v létě každým dnem připomíná svou naléhavost, se ve společnosti hovoří poměrně často. Dost možná stále méně, než by se mělo, ale minimálně v posledních několika letech se té bohatší části světa rozsvítil červený majáček, signalizující nutnost okamžité akce. Organizace spojených národů se proto v reakci na to v roce 2015 dohodla na celkem sedmnácti cílech udržitelného rozvoje, které měly zajistit zpomalení klimatické krize.
Jedním z těchto cílů, konkrétně tedy cíl 10, bylo snížení nerovnosti do roku 2030. Podle posledních reportů se tak ale zatím neděje, právě naopak: poprvé za posledních 25 let dochází souběžně k nárůstu globální chudoby a extrémního bohatství. Politiky vlád ani nadnárodních organizací tedy nejsou v tomto ohledu účinné a světoví ekonomové se proto rozhodli jim předložit požadavek, konkrétně právě Organizaci spojených národů a Světové bance.
V dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi a prezidentovi Světové banky Ajayovi Bangovi se celkem 236 ekonomů z 67 zemí světa dožaduje zahájení větších kroků k tomu, aby byl trend nejprudšího nárůstu globální nerovnosti od druhé světové války zvrácen. Jak autoři zmiňují, rostoucí propast mezi bohatými a chudými zvyšuje riziko klimatické katastrofy a chudobu ve světě i nadále upevňuje.
Mezi důvody k náhlému rozevírání takzvaných nůžek patří současné vysoké a nadále rostoucí ceny potravin, které vedou v mnoha oblastech ke stále častějšímu hladu. Vedle vážné ekonomické krize je na vině ale také koronavirová pandemie, která měla rozdílné dopady na bohaté a chudé. Právě miliardy strádajících totiž stále nesou ty největší a finančně nejnáročnější náklady pandemie i jejích následků, což je v ostrém kontrastu s počtem miliardářů, který se za posledních deset let zdvojnásobil.
Organizace spojených národů přitom o vzrůstající nerovnosti ví - když generální tajemník António Guterres přezkoumával v dubnu cíle pro rok 2030, zjistil, že globální nerovnost je rekordně vysoká. Pouze 10 % zemí je na dobré cestě ke splnění cíle daného v roce 2015 a jak uvedla Světová banka, bez dramatických kroků nebude šance extrémní chudobu snížit, natož ukončit. Právě výzva k účinné akci, kterou podpořili svými podpisy kromě světových ekonomů také politici, a to včetně bývalého českého premiéra Jana Fischera, by mohla mezinárodní organizace donutit jednat.