Přihlášení se k heyfomo
Světoví ekonomové požadují opatření proti dalšímu zvětšování rozdílů mezi bohatými a chudými
Celkem 236 ekonomů z 67 zemí světa požaduje zahájení větších kroků k tomu, aby byl trend nejprudšího nárůstu globální nerovnosti od druhé světové války zvrácen. K otevřenému dopisu adresovanému generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi a prezidentovi Světové banky Ajayovi Bangovi se kromě předních světových ekonomů připojili i politici, a to včetně bývalého českého premiéra Jana Fischera.
O klimatické krizi, která nám především v létě každým dnem připomíná svou naléhavost, se ve společnosti hovoří poměrně často. Dost možná stále méně, než by se mělo, ale minimálně v posledních několika letech se té bohatší části světa rozsvítil červený majáček, signalizující nutnost okamžité akce. Organizace spojených národů se proto v reakci na to v roce 2015 dohodla na celkem sedmnácti cílech udržitelného rozvoje, které měly zajistit zpomalení klimatické krize.
Jedním z těchto cílů, konkrétně tedy cíl 10, bylo snížení nerovnosti do roku 2030. Podle posledních reportů se tak ale zatím neděje, právě naopak: poprvé za posledních 25 let dochází souběžně k nárůstu globální chudoby a extrémního bohatství. Politiky vlád ani nadnárodních organizací tedy nejsou v tomto ohledu účinné a světoví ekonomové se proto rozhodli jim předložit požadavek, konkrétně právě Organizaci spojených národů a Světové bance.
V dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi a prezidentovi Světové banky Ajayovi Bangovi se celkem 236 ekonomů z 67 zemí světa dožaduje zahájení větších kroků k tomu, aby byl trend nejprudšího nárůstu globální nerovnosti od druhé světové války zvrácen. Jak autoři zmiňují, rostoucí propast mezi bohatými a chudými zvyšuje riziko klimatické katastrofy a chudobu ve světě i nadále upevňuje.
Goals matter. Leadership matters. The Bank and UN SDGs are uniquely placed to offer the rallying call for a reduction in inequality that our divided world needs so urgently today. We ask you to seize this opportunity to back stronger goals and better metrics for both wealth and income, as well as wage shares of national income. Also, SDG10 is not a separate, standalone goal: all economic, financial, and social policies should be assessed in terms of their likely impact on this goal. This would clearly signal our collective ambition to forge a more equal world.
Mezi důvody k náhlému rozevírání takzvaných nůžek patří současné vysoké a nadále rostoucí ceny potravin, které vedou v mnoha oblastech ke stále častějšímu hladu. Vedle vážné ekonomické krize je na vině ale také koronavirová pandemie, která měla rozdílné dopady na bohaté a chudé. Právě miliardy strádajících totiž stále nesou ty největší a finančně nejnáročnější náklady pandemie i jejích následků, což je v ostrém kontrastu s počtem miliardářů, který se za posledních deset let zdvojnásobil.
Organizace spojených národů přitom o vzrůstající nerovnosti ví - když generální tajemník António Guterres přezkoumával v dubnu cíle pro rok 2030, zjistil, že globální nerovnost je rekordně vysoká. Pouze 10 % zemí je na dobré cestě ke splnění cíle daného v roce 2015 a jak uvedla Světová banka, bez dramatických kroků nebude šance extrémní chudobu snížit, natož ukončit. Právě výzva k účinné akci, kterou podpořili svými podpisy kromě světových ekonomů také politici, a to včetně bývalého českého premiéra Jana Fischera, by mohla mezinárodní organizace donutit jednat.