Přihlášení se k heyfomo
Když tě bolí duše, nestačí to jen rozchodit: Proč je důležité vyhledat pomoc?
Mluvit o duševním zdraví otevřeně je důležité pořád, ale Mental Health Month je ideální připomínka toho, že na to nejsme sami. A že říct si o pomoc není selhání — ale krok k tomu se cítit konečně líp.
Pečovat o duševní zdraví je stejně důležité jako o to fyzické
Psychická nepohoda není vždy jen špatná nálada nebo období, které přejde samo. Může to být tichý proces, kdy se pomalu přestáváš poznávat, všechno tě vyčerpává a svět jako by ztrácel barvy. A i když si to nechceš připustit, někdy prostě nestačí zajít na kafe nebo si jít zacvičit. Potřebuješ pomoc. A to je úplně v pořádku.
Psychická bolest není o nic méně skutečná než ta fyzická. Jen ji často maskujeme, ignorujeme nebo zlehčujeme. Možná jsi slyšel*a věty jako „jiní jsou na tom hůř“ nebo „prostě se vzchop“, ale tohle srovnávání a bagatelizování ti ve finále víc ublíží, než pomůže.
Každý máme jiný práh bolesti. A to, že tebe něco bolí, je samo o sobě dostatečný důvod, proč si zasloužíš podporu. Nečekej, až bude nejhůř. Pomoc neznamená, že jsi selhal*a. Znamená to, že na sobě pracuješ.
Co všechno můžeš získat, když si řekneš o pomoc
Hledání pomoci není jen o řešení problémů. Je to cesta k sobě – k většímu klidu, sebepoznání a vztahu, který máš sám*sama se sebou. Terapeut*ka nebo odborníci ti můžou pomoci:
💜 lépe zvládat stres a tlak každodenního života,
🫂 zlepšit vztahy s lidmi kolem tebe,
☔️ znovu najít motivaci, smysl a radost.
Možná to nezmění všechno ihned. Ale může to být první krok ke stabilitě, kterou sis už dlouho přál*a.
Proč je důležité nečekat „až to přejde“
Neřešené duševní potíže se nevytratí samy. Naopak se mohou prohlubovat nebo přesouvat do jiných oblastí, jako jsou problémy se spánkem, somatické potíže, konflikty ve vztazích nebo výbuchy, které překvapí i tebe samotného*samotnou.
Když to řešíš včas, můžeš zabránit vyhoření, úzkostem nebo stavům, kdy už člověk nevidí cestu ven. Prevence není slabost – je to forma péče. A péče o duševní zdraví by měla být stejně běžná jako chodit k zubaři.
„Ale co když si připadám slabě, když si řeknu o pomoc?”
Jo, tohle je časté. Zvlášť pokud jsi vyrůstal*a v prostředí, kde se city moc neřešily a kde se hlavně oceňovala výdrž a „držení huby a krok“. Možná se bojíš, že tě někdo označí za přecitlivělého*přecitlivělou, slabého*slabou nebo že tě nepochopí.
Ale víš co? Vyhledat pomoc je odvaha. Je to akt síly. Přiznat si, že něco nezvládáš, a dát si šanci na změnu — to není slabost, to je doslova mentální fitness.
Kam se můžeš obrátit?
- Linka Bezpečí - Můžeš jim zavolat nebo napsat. Je zdarma a anonymní a pro všechny mladé do 26 let. Řešit s nimi můžeš vážná témata, ale i ta „méně krizová“, jsou tu zkrátka pro tebe, ať už si procházíš čímkoliv.
- Terapeutická linka Sluchátko - Nabízí 3 hovory s terapeutem zdarma.
- Krizová centra - Pokud jsi v akutní krizi, existují krizová centra, kam můžeš přijít i bez objednání.
- Nevypusť duši - Pokud nevíš, kde začít nebo něčemu nerozumíš, obrať se na Nevypusť duši a jejich poradnu (poradna@nevypustdusi.cz.), kde ti se vším pomůžou.
- Terapie - Na terapie můžeš chodit, i když ti ještě nebylo 18. Terapeuta nebo terapeutku najdeš na webu czap.cz a zkusit můžeš i online platformy jako Hedepy či terapie.cz. Některé nabízejí i první sezení zdarma, což může být příjemný začátek. A vždycky je v pořádku si říct, že to jen chceš zkusit.