Přihlášení se k heyfomo
Debata o duševním zdraví je mezi muži stále velkým tabu
Listopad je měsícem mužského zdraví, a ačkoliv jsem žena, problematiky stigmatizace duševního zdraví u mužů si u svých přátel a rodinných příslušníků všímám téměř denně. Pojďme o tom mluvit.
Nasloucháme v červnu a listopadu, co ale ve zbytku roku?
Červen je měsícem duševního zdraví mužů a v listopadu se v rámci Movemberu společnost více otevře tématu mužského zdraví obecně, tedy jak fyzického, tak psychického.
Měli bychom mu však přisuzovat větší váhu a být mu otevřenější celoročně, protože muži vyhledávají pomoc při problémech s duševním zdravím méně často než ženy, a také si v České republice berou život průměrně čtyřikrát častěji než ženy.
Muži si berou život čtyřikrát častěji než ženy. Problémem je celospolečenské stigma i chybějící prevence
Muži jako maskulinní tvrďáci, kteří nebrečí
Duševní zdraví mužů je v Česku opomíjeným problémem a panuje kolem něj stále řada stigmatizujících přesvědčení. Spojeny jsou především s představami o maskulinitě.
„Toxická maskulinita navíc muže učí, že projevit emoce nebo mluvit o svých problémech je slabost, což může být jedním z důvodů, proč muži páchají většinu sebevražd. Bojí se totiž ukázat zranitelnost nebo přiznat, že potřebují pomoc.“
Podle studií se muži o mentálním zdraví neradi baví, jedním z důvodů je zaběhlé vnímání jejich role ve společnosti. Čeká se od nich, že všechno vydrží a jsou to „tvrdí chlapáci". Toto stereotypní nahlížení se však musí změnit, všichni jsme zranitelní a duševní nepohoda či nemoc není slabost.
„Díky svému projektu neboj se promluvit jsem skrze příběhy různých mužů zjistil, že debata o duševním zdraví je mezi muži stále velkým tabu. Spousta mužů neví, jak si říct o pomoc často kvůli strachu z odmítnutí, nepochopení nebo výsměchu.“
„Určitě je to tabu, kluci mají mnohem větší problém s tím se svěřovat a mluvit o tom, co je bolí. Přijde mi ale, že spousta z nich žije v jistým nevědomí, protože žijou v mylný představě, že některý věci ani cítit nemůžou, to už je ale extrém. Vlastně je jedno jestli je kluk gay nebo hetero, lidi jsou různí a to, že zrovna já jsem gay a jsem v pohodě s tím říct si o pomoc, když dušička nedušičkuje, tak jak by měla, neznamená, že pro jinýho to nemůže být největší problém na světě.“
„Snažím se, aby na mě společenská očekávání spojená s mužstvím dopadala minimálně, protože je to něco, kvůli čemu jsem si dlouhodobě nepřipadal dostatečnej a snažil jsem se napasovat do nějaký stereotypní šablonky mužství, která ale nefungovala pro mě, protože prostě takovej nejsem. V momentě, kdy jsem to začal brát tak, že mužství je to, co si já řeknu, že je, a že tohle je moje verze maskulinity, tak se mi začalo fakt dobře dýchat. Zjistil jsem, že mě tak berou i lidi kolem mnohem víc, než když jsem se snažil pasovat do nějaký role.“
Podle průzkumu Survey Center on American Life je navíc méně než polovina mužů spokojena se svými přátelskými vztahy a nedostává se jim dostatečné emocionální podpory. Mužům často chybí záchranná síť, tedy blízcí kamarádi nebo kamarádky, kteří je mohou v těžších chvílích podpořit.
Vzkaz pro mladé muže
Co bys vzkázal mladým mužům, kteří se cítí pod tlakem být „dokonalí“ nebo „silní“ a mají problém otevřít se o svých emocích?
„Právě otevření se svým blízkým stojí odvahu a poukazuje na vnitřní sílu.“ @krystofstupka
„Je naprosto v pohodě nebýt v pohodě. Vyhledat pomoc neznamená, že jste slabí nebo že nejste dostatečně muži. Pokud si například zlomíme nohu, také si neřekneme, že to stačí rozchodit – hledáme odbornou pomoc. Stejně bychom měli přistupovat i k duševnímu zdraví, protože fyzické a psychické zdraví spolu úzce souvisejí.
Pokud jde o tlak na dokonalost, je důležité si uvědomit, že standardy krásy a ideály mužství se neustále mění. Nikdy nebudeme dost „dokonalí“ pro všechny, a to je v pořádku. Nejlepší, co můžeme udělat, je přijmout sami sebe. Není to proces na jeden den, ale dlouhodobě je to nejefektivnější způsob, jak být spokojenější. Porovnávání se s ostatními obvykle vede jen k prohloubení problémů a může vést i k vážným poruchám, jako je body dysmorfie nebo poruchy příjmu potravy. Vaše hodnota není definována tím, jak moc odpovídáte společenským očekáváním.“ @edwys__
„Chtěl bych jim vzkázat to, že žádná dokonalost neexistuje, nikdo z nás není dokonalý a to je na tom to nejhezčí! Projev síly není to, že dokážeš zmlátit skupinku kluků, ale to, že dokážeš přijmout, jaký jsi, a ukážeš své emoce!!<3“ @kuba_._s
„Kluci, jsme jenom lidi. Stvořený pro to, abychom dávali a dostávali lásku, radovali se z toho, co tu můžem zažít, užít si ten čas, co tu můžem být. Buďte zranitelní, buďte nešťastní, mluvte o svých bolestech i o svých radostech. Prohrávejte a vyhrávejte, rovnováha je důležitá a být pořád silnej není cesta, vyčerpává to.
Občas všichni potřebujem utěšit a poradit. Pořád jsme ti malí kluci, co spadli z kola a běželi se vyplakat k mámě do náruče, nezapomínejte na něj, dovolte mu být. A jestli jste nikdy nemohli být tím malým klukem, co spadl z kola, zkuste se naučit, že je to naprosto v pořádku. you are loved <3“ @joziahx_
„Ať na sebe nevyvíjí takovej tlak, je ok se cejtit občas na h*vno, a když se cejtí fakt na h*vno a bojí se to někomu říct, tak ať si představí, že se jejich kámoš cejtí stejně, a jestli by to od něj chtěli slyšet.“ @venigerviktor
Neboj se říct si o pomoc
- Linka první psychické pomoci (pro dospělé od 18 let): 116 123
- Linka bezpečí (pro děti, mládež a studující do 26 let): 116 111
- Sociální klinika (3 online konzultace nebo krátkodobá psychoterapie)
- Terapeutická linka Sluchátko (3 hovory s terapeutem zdarma)