„Jsme ve válce.“ Palestinský radikální Hamás spustil rozsáhlé útoky na Izrael, v zemi platí válečný stav

Palestinské radikální hnutí Hamás, operující především v Pásmu Gazy, zaútočilo v sobotu nad ránem na Izrael, a to stovkami raketových útoků. Palestinští ozbrojenci zároveň pronikli do měst a vesnic na jihu Izraele, kde místní obyvatele popravují nebo unáší jako rukojmí. Podle oficiálních dat izraelských úřadů už má útok nejméně 22 obětí a přes 500 lidí je zraněných.

Izrael vyhlásil obratem v celé zemi válečný stav, exploze jsou slyšet i v Tel Avivu nebo v Jeruzalémě. Prezident Benjamin Netanjahu v proslovu k národu řekl, že je země ve válce a že nepřítel pocítí následky, jaké dosud nepoznal.

Izraelské obranné síly dopoledne oznámily, že zahájily operaci „Železné meče“, která bude zahrnovat operace a útoky proti Hamásu na jihu Izraele a v pásmu Gazy. Zároveň povolaly více než 10 000 záložníků. Rovněž uvedly, že se připravují na eskalaci na severní frontě s Libanonem. Tam totiž operuje šíitská militantní skupina Hizballáh, která s Izraelem v roce 2006 svedla válku. Izraelský ministr obrany Joav Galant nedávno uvedl, že Írán v Libanonu buduje letiště, z něhož chce útočit na Izraelce.

Na sociálních sítích už kolují brutální videa, na kterých palestinští ozbrojenci popravují izraelské civilisty. Na jednom z nich Palestinec dokonce podřízl Izraelci hrdlo. Někteří civilisté jsou unášeni jako rukojmí zpět do Pásma Gazy. Podle mnoha médií je sobotní překvapivý útok palestinských radikálů extrémním selháním izraelské inteligence, na sociálních sítích se mluví o izraelském 11. září.

Konflikt trvá v regionu už přes 100 let. Do oblasti, která byla původně arabská, se začali po první světové válce přesouvat Židé. Kontrolu nad regionem převzala tehdy po Osmanské říši Velká Británie, která měla dát na místě vzniku židovskému státu. Migrace z Evropy se ještě zvýšila během Holokaustu a napětí mezi oběma stranami – židovskou a arabskou – se začalo vyostřovat, o to zejména poté, co oblast Velká Británie opustila.

I přesto, že OSN v roce 1947 rozhodla o tom, že má být Palestina rozdělena na dvě části, se tak nestalo a Židé volně vyhlásili na celém území vznik státu Izrael. Následovala válka mezi oběma stranami, během níž došlo k úprku a vystěhování stovek tisíc Palestinců. Do konfliktu se navíc zapojily i sousedící země, Jordánsko začalo okupovat Západní břeh a Egypt Pásmo Gazy. Za posledních několik dekád tak v regionu pravidelně dochází ke zvýšenému napětí, především na Západním břehu.

Důležitou roli zde hraje právě radikální hnutí Hamás, založené v roce 1987, které bojuje proti izraelské nadvládě a operuje především v oblasti pásma Gazy. Válku proti Izraeli vede Hamás obvykle prostřednictvím sebevražedných atentátů a raketových útoků.

Sobotní rozsáhlý útok Hamásu už odsoudila většina světových lídrů, včetně českých politiků. Naopak svou podporu vyjádřil radikálnímu hnutí Írán. Palestinský prezident Mahmúd Abbás prohlásil, že palestinský lid má právo bránit se „teroru osadníků a okupačních vojáků.“ Podle politologů se jedná o největší eskalaci vzájemného konfliktu od Jomkipurské (neboli čtvrté arabsko-izraelské) války, která začala téměř na den přesně před 50 lety, 6. října 1973.

Naše Twitter vlákno k aktuální situaci můžeš sledovat tady.

Zdroje: ČTK, BBC, Council on Foreign Relations, Amnesty International, The Spectator Index, OSINT