Návrat Bibiho. Netanjahu opět povede Izrael a země je v nejistotě

Izrael bude mít po pěti parlamentních volbách během necelých čtyř let poprvé od roku 2019 vládu se stabilní většinou. Benjamin Natanjahu se totiž nyní po více jak roce navrátí do čela jedné z nejpravicovějších vlád v historii země, jejíž někteří představitelé jsou přímo extremisty.

Netanjahu byl poprvé premiérem Izraele mezi lety 1996 až 1999, kdy vedl zemi skrze politickou nestabilitu a významné územní ústupky vůči Palestincům. Jeho druhé premiérské období začalo v roce 2009 a trvalo dlouhých 12 let, až do června roku 2021, kdy byl odstaven od moci. Během své vlády měl po většinu času podporu parlamentu, v zahraničí byl nicméně často terčem kritiky za pasivní přístup k mírovému procesu s Palestinci a za souhlas s rozšiřováním osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. V červnu 2009 navíc sice připustil existenci nezávislého palestinského státu, který ale nesmí být ozbrojen, nicméně koncept dvou států obratem opustil.

Mezi izraelské spojence patřily mimo jiné také Spojené státy, ač byly vztahy mezi Barackem Obamou a Netanjahuem často složité. Nástupem Donalda Trumpa do prezidentského úřadu v roce 2017 byla ale započata užší spolupráce vlád USA a Izraele a během jednoho roku Trump oznámil uznání Jeruzaléma za hlavní město Izraele. Tento krok vyvolal vlnu pobouření v podstatě v celém arabském světě, který podporuje nárok Palestinců na východní polovinu Jeruzaléma okupovanou Izraelem od blízkovýchodní války v roce 1967, Netanjahuovi nicméně přinesl velký politický a diplomatický převrat.

Nyní se Bibi, jak je Netanjahuovi často přezdíváno, vrací zpět do čela země, a to i přestože čelí zároveň třem soudním procesům, v nichž svou vinu odmítá. Generální prokurátor ho v listopadu 2019 obvinil z podvodu, zneužití důvěry a podplácení. V historii Izraele to bylo poprvé, co úřadující předseda vlády čelil obvinění z korupce. Obvinění se týkají tří na sobě nezávislých případů, v nichž jde mimo jiné o ovlivňování vlastníků médií a přijímání štědrých darů výměnou za politické výhody. Netanjahuovi přitom hrozí v případě usvědčení z korupce deset let vězení za zneužití důvěry, za podvod pak tři roky.

Jak je ale zjevné, ani zmíněná obvinění neměla vliv na jeho znovuzvolení. Přestože by za jiných okolností bylo předvídatelné, co Izrael v následujících měsících a letech čeká, tím, že se Netanjahu spojil s ničím neomezenou krajní pravicí, uvádí nyní zemi do neznáma. Bibiho spojenci chtějí oslabit a přepracovat izraelský soudní systém, dát politikům větší kontrolu nad jmenováním soudců a uvolnit dohled Nejvyššího soudu nad parlamentním procesem. Chtějí také zrušit palestinskou autonomii v částech okupovaného Západního břehu Jordánu. Příští premiér tak bude muset správně vybalancovat domácí a zahraniční politiku, aby udržel v zemi a v jejím vztahu k okolním státům stabilitu a zároveň si neznepřátelil své spojence na světovém poli.