Přihlášení se k heyfomo
Je v našem zájmu, aby rusko-ukrajinský konflikt nezamrznul. Ukrajina bojuje za bezpečnost celé Evropy, říká expertka
S novou eskalací konfliktu mezi Izraelem a palestinským Hamásem se pozornost od ruské války na Ukrajině obrátila na Blízký východ, což hraje Moskvě do karet. Stává se z války na Ukrajině zamrzlý konflikt? A jak ovlivní evropskou podporu Ukrajiny boje na Blízkém východě? Ptali jsme se zástupkyně stálého představitele ČR při EU Jitky Látal Znamenáčkové i tiskového mluvčího ministerstva zahraničních věcí Daniela Drakeho.
Plnohodnotná válka na Ukrajině trvá už rok a tři čtvrtě a prozatím se nezdá, že by se blížila ke svému (jedinému akceptovatelnému) konci. Spíše naopak. V kruzích mezinárodních médií i samotné Evropské unie se začíná šeptat o zamrzajícím konfliktu a na takový scénář se připravují i někteří nejdůležitější světoví hráči.
„Aktuálně probíhající tvrdé a rozsáhlé boje zamrzání konfliktu nenasvědčují. Ukrajina se snaží pokročit ve své protiofenzivě, postup je ale pomalý, protože se snaží šetřit svými zdroji jak lidskými, tak materiálními. Čelí navíc ruské početní přesile a dobře vybudovaným obranným liniím. Je jednoznačně v našem zájmu, aby Ukrajina ve své protiofenzivě uspěla a aby konflikt nezamrznul. Z toho důvodu je nutná další podpora Ukrajiny ze strany EU. Rusko se připravuje na dlouhou válku ve víře, že západní podpora a ukrajinské odhodlání časem opadnou,“ líčí pro HeyFomo.cz zástupkyně stálého představitele ČR při EU Jitka Látal Znamenáčková.
Předpokladem pro zajištění udržitelné bezpečnosti v Evropě je zachování nezávislé a suverénní Ukrajiny v mezinárodně uznávaných hranicích s jasnou evropskou perspektivou. Je proto nezbytné zajistit, aby Rusko ve své agresivní válce nezvítězilo a ani nebylo schopné válku dlouhodobě protahovat. Pouze tak může být učiněna přítrž ruským imperiálním ambicím.
I přesto, že ukrajinská protiofenzíva postupuje pomaleji, než se očekávalo, nebyl by případ zamrzlému konfliktu s Ruskem ideální ani pro Kyjev, ani pro jeho spojence. Ukrajina by totiž v takovém případě potřebovala další a táhlejší nákladnou vojenskou i hospodářskou podporu, aby byla schopna investovat do masivních opevnění, protiraketových obranných systémů i technologií, které by zabraňovaly ruským útokům. Západní země by přitom zároveň musely pokračovat také v nákladných sankcích namířených proti Moskvě.
Složitá by byla také postupná obnova Ukrajiny – případní investoři, kteří by opravovali ukrajinskou infrastrukturu, by čelili neustálé obavě, že dojde k obnovení rozsáhlých bojů a k bombardování nově zřízených zařízení. Snad nejzásadnějším důsledkem zamrzlého konfliktu by ale byla malá výhra Ruska. I přesto, že původně plánovalo třídenní operaci, dlouhodobý konflikt by hrál v jeho prospěch, jelikož by podpora Ukrajiny nejspíše s dalšími potřebnými vysokými finančními injekcemi Západu postupně slábla. ,,Je třeba nadále zdůrazňovat, že Ukrajina nyní bojuje za bezpečnost celé Evropy a že konflikt na Blízkém východě nijak nesnižuje ruskou hrozbu vůči Evropě. Právě naopak, další konflikty či krize v sousedství EU hrají do karet Rusku, které se snaží odvádět naši pozornost od války na Ukrajině. Je současně důležité udržovat podporu Ukrajiny v rámci mezinárodního společenství a dále usilovat o rozšiřování podpory třetích zemí pro tzv. mírový plán prezidenta Zelenského. V tomto ohledu bude v kontextu války na blízkém východě pro EU důležité umět efektivně čelit obviňování z uplatňování dvojích standardů,“ dodává Látal Znamenáčková.
Právě postavení Evropské unie bude v dalších týdnech zásadní. Evropská komise, výkonný orgán EU, doporučila zahájit formální rozhovory o členství Ukrajiny za předpokladu, že Kyjev splní několik zbývajících podmínek, včetně například dalšího omezení korupce. Pokud by přístupové rozhovory opravdu zahájeny byly, vyslal by takový krok EU významný signál Rusku, které svou invazí na Ukrajinu chtělo paradoxně jejímu přiblížení k Západu zabránit. ,,Z hlediska podpory Ukrajiny má velký význam i perspektiva členství v EU. ČR proto silně podporuje, aby prosincové zasedání Evropské rady přijalo rozhodnutí o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. Jednalo by se o důležitý signál bojující zemi, který by dodal ukrajinským mužům a ženám dodatečnou motivaci. Současně je třeba utahovat sankce proti Rusku a Bělorusku a přijímat opatření na zamezení jejich obcházení přes třetí země. Cílem sankcí je oslabovat ruskou vojensko-průmyslovou mašinerii a schopnost Ruska financovat vedení agresivní války proti Ukrajině,“ zakončuje Látal Znamenáčková.
Otázkou nadále zůstává, do jaké míry ovlivní západní pomoc Ukrajině nová eskalace konfliktu mezi Izraelem a palestinským Hamásem ze 7. října. Zraky světových velmocí se obrátily z Ukrajiny právě na Blízký východ, je ale důležité, aby na ruskou agresi nezapomínaly a ve svém nátlaku na Rusko nepolevovaly. ,,Útok Hamásu proti Izraeli nijak neovlivní českou ani evropskou podporu Ukrajiny v jejím úsilí ubránit se agresi Ruska a obnovit její mezinárodně uznávané hranice,“ ujistil HeyFomo.cz tiskový mluvčí ministerstva zahraničních věcí Daniel Drake.