Co by znamenalo členství Ukrajiny v EU?

Zelenskyj podal žádost poté, co první kolo jednání mezi Ukrajinou a Ruskem skončilo bez výsledku.

„Říkám to tak upřímně, jak to jen může být, ukrajinský lid si zaslouží a má právo získat členství v Evropské unii. To bude hlavní důkaz podpory naší země,“ pronesl Zelenskyj.

Jak může stát vstoupit do EU?

Takzvaný proces přistoupení je ve skutečnosti složitý, namáhavý a nákladný. Vleče se několik let, dokonce desetiletí a vyžaduje výjimečné odhodlání kandidátské země, od které se požaduje, aby provedla dlouhý seznam reforem, a tak vyhověla normám EU.

A co je nejdůležitější, celý proces spočívá na politické vůli 27 členských států. I když je Komise tím, kdo vede vyjednávání, je na členech, aby jednomyslně schválili každý krok procesu.

Potřeba dohodnutí se všech zemí se ukázala být opakující se překážkou rozšíření EU. Například Bulharsko v současné době blokuje přístupové jednání se Severní Makedonií a potažmo i s Albánií – kvůli dlouhodobému sporu zahrnujícímu historické křivdy.

Ostatní tři oficiální kandidáti – Černá Hora, Srbsko a Turecko – mezitím zůstávají zaseknuti ve vyjednávacím limbu a žádný průlom nejspíše brzo nenastane.

Kosovo a Bosna a Hercegovina jsou klasifikované jako „potenciální kandidáti“, protože ještě nesplňují kritéria pro žádost o členství.

Kritéria?

Hlavním cílem složitých jednání je co nejvíce přiblížit kandidátskou zemi všem pravidlům, legislativě a politickým strukturám EU.

Kodaňská kritéria, stanovená v roce 1993, jsou hlavním referenčním bodem celého procesu. Stanovují například to, že země, která chce vstoupit do bloku, musí být schopna „zvládnout konkurenční tlak a tržní síly" v rámci jednotného trhu EU.

Jakmile skončí diskuse o všech 35 kapitolách, je vypracována přístupová smlouva. Rakousko, Finsko a Švédsko tento úkol zvládly za dva roky, zatímco Chorvatsko, zatím poslední země, která se připojila k EU, na to potřebovalo téměř deset let. Rychlost je dána jak tempem reforem kandidátské země, tak politickým zájmem Rady na uzavírání a otevírání nových kapitol.

Co by znamenalo přijetí Ukrajiny pro EU?

Do Unie by rázem vstoupila nejlidnatější členská země, která má okolo 44 milionů obyvatel. Tento chudý stát by ihned patřil mezi největší pětku v EU.

To by znamenalo větší počet hlasů v Radě EU (což by si některé země nepřály, jelikož by to nehrálo v jejich prospěch). Ukrajina by byla rázem kvalifikovaná na hlavního příjemce zemědělských a regionálních dotací.

Spory o území a nevyjasněné hranice byly povětšinou důvodem k nepřijetí členské země nebo zapříčinily zdlouhavé procesy vyjednávání. Ukrajina je jednou z těchto zemí, jelikož má už mnoho let územní spory s Ruskem.

Začlenění by Ukrajině poskytlo záchrannou síť –⁠ měla by podporu ostatních 27 zemí, které jsou v současnosti součástí EU. Také by to byl signál toho, že Ukrajina směřuje k západnímu světu a chce být součástí této komunity.

Ukrajina doteď měla jisté vazby a výhody spojené s EU. Například obyvatelé Ukrajiny mohli cestovat bez víz do Schengenského prostoru. Ukrajina také dostala několik dotací a půjček od Unie ve výší 18 miliard eur. Zároveň je členem Východního partnerství, což je projekt iniciovaný Evropskou unií v rámci evropské politiky sousedství. Jeho cílem je těsnější spolupráce Unie se šesti státy východní Evropy a Kavkazu. Tím se zemím otevírá vnitřní trh a prostor k obchodování bez tarifů.

Jak proces dopadne, zatím netušíme. Avšak předsedkyně EU, Ursula von der Leyen, již několikrát vyjádřila přání, aby se Ukrajina přidala do seznamu členských států.

Zdroj: Hospodařské noviny, EuroNews