,,Tentokrát to bude běh na dlouhou trať,“ říká Kalhousová. Shrnuli jsme historii konfliktu mezi Izraelem a Palestinou

Aktuální konflikt mezi Izraelem a Palestinou z letošního října představuje nejvýznamnější eskalaci za několik posledních desetiletí. Počet obětí obou stranách už nyní přesáhl první tisícovku a podle všeho číslo nadále poroste. Kdy celá historie vzájemného konfliktu mezi Izraelem a Palestinci začala a jaká je jeho budoucnost? 👇

Tentorkát je to běh na dlouhou trať

,,Dá se předpokládat, že v příštích dnech a týdnech bude na území Gazy intenzivní konfrontace mezi Hamásem a izraelskou armádou. Už začala ze vzduchu, Izrael v tuto chvílí střílí a bombarduje objekty, které považuje za cíle Hamásu a dalších teroristických organizací a dá se předpokládat, že během několika málo dnů začne i pozemní ofenzíva, protože Hamás se skrývá mezi civilním obyvatelstvem. Není proto stoprocentně možné zasáhnout Hamás bez toho, aniž by do Pásma Gazy izraelská pozemní vojska vstoupila. Bude to samozřejmě doprovázeno obrovskými ztrátami na životech civilních obyvatel Gazy a dá se předpokládat, že po vstupu izraelské armády budou na místě umírat i další vojáci,"komentuje pro heyfomo.cz další vývoj vedoucí Herzlova centra izraelských studií a docentka na Univerzitě Karlově doktorka Irena Kalhousová. 

Svou roli, ač za oponou, hraje také Írán, důležitý hráč, který dlouhodobě podporuje Hamás a další militantní anti-izraelské skupiny. Podle informací Wall Street Journal pomáhali íránští bezpečnostní představitelé útok Hamásu na Izrael plánovat a „dali zelenou“ útokům během schůzky mezi nimi a Hamásem v Bejrútu minulý týden.

,,Zda se do konfliktu zapojí Írán je otázka za milion dolarů, protože si platí, vyškolil a vyzbrojil libanonské hnutí Hizballáh, což je íránský proxy, kterého Teherán používá pro boj proti Izraeli. Situace zatím není klidná, už dochází k nějakým výměnám, kdy Izrael reaguje na střely vypálené z jižní části Libanonu, ale jestli to přeroste v otevřený konflikt, to je otázka, kterou si klade Izrael, Blízký východ a v podstatě tak nějak každý,“ dodává doktorka Kalhousová k roli Íránu. 

Původ dlouhotrvajícího konfliktu

Nešťastný vývoj v této oblasti začal už po první světové válce, kdy kontrolu nad územím Palestiny po Osmanské říši přebrala Velká Británie.  Zatímco tam tehdy žila arabská většina, stále více se do oblasti začali přesouvat Židé, v té době především proto, že Velká Británie měla dát, dle mezinárodního společenství v Palestině, vzniknout židovskému státu. 

Migrace Židů do země se o to více zvýšila za druhé světové války během holokaustu, a jelikož si nároky na území dělali Arabové i Židé, začalo růst násilí, a to jak mezi oběma stranami, tak mezi nimi a britskou nadvládou. Arabové navíc vnímali příliv Židů do oblasti jako formu evropského kolonialismu, proti čemuž se ostře vymezili.

V roce 1947 pak OSN rozhodla o tom, že má být Palestina rozdělena na dvě části, židovskou a arabskou, s tím, že Jeruzalém se stane mezinárodním městem. To ale Arabové odmítli. Britská nadvláda rok poté skončila a Židé vyhlásili na celém území vznik státu Izrael.

Následovala válka mezi oběma stranami, během níž došlo k úprku a vystěhování stovek tisíc Palestinců a Palestinek. Do konfliktu se navíc zapojily i sousedící země, Jordánsko začalo okupovat Západní břeh a Egypt Pásmo Gazy. Právě v těchto oblastech se obvykle koncentruje nejvíce Palestinců a Palestinek, kteří mnohdy čelí útlaku ze strany Izraele.  Ten navíc prohlašuje Jeruzalém za své hlavní město - a to i přesto, že má být dle mezinárodního společenství rozděleno mezi Židy a Palestince.

Role Hamásu

Konflikt v oblasti trvá už přes 100 let, přičemž důležitou roli hraje palestinské radikální militantní a politické hnutí Hamás založené v roce 1987, které bojuje proti izraelské nadvládě a operuje především v oblasti pásma Gazy. Válku proti Izraeli vede Hamás zejména prostřednictvím sebevražedných atentátů a raketových útoků.

Mezinárodní organizace neuznaly volební vítězství Hamásu v roce 2006, protože Západ tuto skupinu od konce 90. let považuje za teroristickou organizaci.

Útoky jako cesta k míru?

Podstatné je, že i přes dekády trvající vzájemný konflikt si valná většina Izraelců a Izraelek i Palestinců a Palestinek přeje jen v klidu žít na vlastním území. Mnoho Palestinců a Palestinek se nehlásí k Hamásu, který využívá teroristické způsoby k útokům na Izrael, a mnoho Izraelců a Izraelek se zase neztotožňuje s izraelskou vládou, která proti Palestincům a Palestinkám nejen v Pásmu Gazy pravidelně a tvrdě zasahuje.

Vzájemné útoky vyeskalovaly v sobotu 7. října ráno, kdy Hamás spustil z Pásma Gazy na Izrael rozsáhlý raketový útok a zároveň vyslal své ozbrojence na jih Izraele, aby se tam zhostili rukojmí.

Většina světových lídrů sobotní krok Hamásu důrazně odsoudila a vyjádřila svou podporu Izraeli. Ti, kteří se staví na jeho stranu, argumentují, že tak rozsáhlé a bezprecedentní brutální útoky na Izrael neměl Hamás vůbec provádět. Do opozice k takovému názoru se pak staví lidé, podle kterých je Izrael kolonizátorem, který sebral Palestincům jejich vlastní půdu, a oni tak nyní nemají jinou možnost, než se proti jeho nadvládě v regionu silou postavit. Ať tak či onak, jako vždy budou nejvíce trpět civilisté obou zemí – obyčejní lidé, kteří válku nechtějí.

Za posledních sto let se v regionu odehrály desítky válek a konfliktů, z nichž některé trvaly necelý měsíc (Jomkipurská válka) či týden (šestidenní válka). Podle všeho to ale nebude případ současné eskalace mezi Izraelem a Hamásem. ,,Já si myslím, že to je tentokrát běh na delší trať. Spíš než několik dní to bude mnoho týdnů. Nedokážu říct, zda mnoho měsíců, ale mnoho týdnů určitě,“ říká Irena Kalhousová.

Zdroje: HeyFomo, ČTK, Council on Foreign Relations, Al Jazeera, The Washington Post, BBC, The Wall Street Journal