Přihlášení se k heyfomo
Jak Rusové unášejí ukrajinské děti
Činy Ruska a jeho zacházení s ukrajinskými dětmi jsou podle Úmluvy o genocidě z roku 1948 jejím jasným znakem, dochází totiž k pokusu státu o vymazání samotné identity nepřátelského národa, v tomto případě Ukrajiny.
Mezinárodní trestní soud v Haagu vydal před téměř dvěma týdny zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Jako důvod uvedl jejich roli v únosech ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska, což považuje za válečný zločin i například Organizace spojených národů. A i přestože Rusko jurisdikci Mezinárodního trestního soudu neuznává a krok bude mít pro diktátora Putina jen minimální následky, jedná se o bezprecedentní situaci.
Podle dostupných informací ukrajinských úřadů už Rusko z území Ukrajiny uneslo přes 16 tisíc dětí. Domů se jich přitom podařilo navrátit jen asi 300. Spousta z nich byla převezena do Ruska poté, co se v létě 2022 zúčastnila táborů, které ruské síly v okupovaných oblastech Ukrajiny organizovaly. Některým pak ruské úřady tvrdily, že se jich rodiče zřekli a že budou nyní dány k adopci v Rusku. Jeden z chlapců, který byl do Ruska unesen z Chersonské oblasti a následně navrácen zpět na Ukrajinu, navíc uvedl, že Rusové na táborech bili ty děti, které mluvily pochvalně o ukrajinských vojácích.
Kromě toho, že ruští vojáci unáší ukrajinské děti do Ruska, drží je také v zajetí v okupovaných oblastech. Ve sklepích válkou zničených měst, jako je například Mariupol, nebo ve vybraných sirotčincích na separatistických územích Donbasu, už byly nalezeny tisíce dětí. Některým zahynuli rodiče při ruském ostřelování, jiné byly zkrátka uneseny jejich rodičům. Spoustě z nich následně Rusko dávalo státní občanství, umisťovalo je do ruských rodin a namlouvalo jim, že jsou malými Rusy. To proto, aby zapomněly, že vůbec někdy Ukrajinci byly.
Činy Ruska a jeho zacházení s ukrajinskými dětmi jsou podle Úmluvy o genocidě z roku 1948 jejím jasným znakem, dochází totiž k pokusu o vymazání samotné identity nepřátelského národa, v tomto případě Ukrajiny. I přestože ruské zákony zakazují adopci cizích dětí bez souhlasu jejich země, jsou tyto praktiky samotným Vladimirem Putinem podporovány. V květnu loňského roku totiž prezident podepsal dekret, který ruským úřadům usnadňuje nejen tyto adopce, ale také udělování občanství ukrajinským dětem. A o to více ztěžuje Ukrajině i samotným rodičům nebo příbuzným získat potomky zpět. Kromě zmíněných dekretů navíc Rusko zavedlo speciální registr ruských rodin, které jsou pro ukrajinské děti vhodné. Pokud si taková rodina dítě „adoptuje” a zařídí mu ruské občanství, dostane od státu peníze. Podle dostupných informací agentury AP dokonce vyplácí Rusko až 1000 dolarů za postižené ukrajinské dítě.
Rusko se deportacemi nijak zvlášť netají a prezentuje je jako velkorysý a starostlivý krok, kterým dává dětem nové domovy. Argumentuje navíc tím, že děti nejsou přemisťovány z ukrajinských území, nýbrž se separatistických oblastí, která nyní po anexi spadají pod Rusko.
Pro širší chápání ruské genocidní války je důležité mít na paměti, že podle Ruska Ukrajina nikdy neexistovala a neexistuje ani nyní. Rusko vidí Ukrajinu jako svou součást, neuznává ani Ukrajince, o kterých smýšlí jako o Rusech. Ukrajina jako pojem i stát musí proto podle něj být naprosto vyškrtnuta z lidských dějin a její území pevně přiřazeno k tomu ruskému.
Zdroje: ČTK, AP, Reuters