Přihlášení se k heyfomo
Je úprava genů budoucnost boje proti změně klimatu?
Genetické inženýrství není nic nového a vědci se neustále snaží přicházet s novými způsoby jak úpravy a manipulaci s DNA využít. S rostlinným DNA to není jinak.
Úpravy DNA nám pořád můžou znít jako velké sci-fi, ale nejsou vlastně nijak ojedinělé a možná pro nás znamenají budoucnost. Genové inženýrství se využívá v medicíně, průmyslu, pro výzkum a také v zemědělství, a typickými příklady je třeba výroba vakcín, léků, jako je inzulín, nebo ke speciálním úpravám rostlin.
Právě to bude pravděpodobně klíčové v oblasti změny klimatu - globální oteplování a výkyvy v počasí můžou do budoucna pro lidstvo znamenat nedostatek potravin, ať už z důvodu extrémního počasí, ničení infrastruktury nebo rozvoje nemocí. S tím by měla pomoci technologie zvaná CRISPR.
Co je CRISPR a jak funguje?
CRISPR (Clustered Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats) je technologie genetického inženýrství, která umožňuje přesné úpravy DNA v živých organismech. Přišla s ní biochemička Jennifer Doudna společně s mikrobioložkou Emmanuellou Charpentier, za což si vysloužily Nobelovu cenu.
CRISPR je revoluční především ve způsobu, kterým do DNA zasahuje, jelikož je rychlejší a mnohem jednodušší - buňky se mohou upravovat na molekulárním levelu, což bylo dříve časově náročné a někdy dokonce nemožné. Představit si zjednodušeně můžeš jako stříhání a lepení klasického filmu.
Jak může pomoct se změnou klimatu?
CRISPR se využívá už nějakou dobu a jeho potenciál je poměrně veliký. Díky němu by se účinněji mohly léčit některé lidské nemoci či genetické vady a plodiny by mohly obsahovat více živin, lépe chutnat, více plodit a být odolnější vůči nemocem nebo divokému podnebí.
Kromě toho se teď ale pracuje i s produkcí oxidu uhličitého. Vědci ve startupu Wild Bio pracují na plodinách, které ze vzduchu pohltí více oxidu uhličitého než ty běžné, a uskladní ho v zemi. Podle nich by to mohlo vést k vytvoření uhlíkově neutrálních plodin, což v praxi znamená rovnováhu mezi uhlíkovými emisemi a jeho pohlcováním z atmosféry.
Celková uhlíková neutralita je taky jeden z cílů Pařížské dohody a měly bychom jí dosáhnout do roku 2050.
Ten sice dělá dřevo dřevem a je v něm klíčový, silně ale zatěžuje produkci výrobků ze dřeva jako je papír nebo karton, jelikož jeho odstranění využívá složité chemické procesy a spoustu energie. Pokud by se podařilo pěstovat dřevo specificky určené pro tyto výrobky, které by mělo nízký obsah ligninu, snížit by se mohly jak emise, tak cena papíru.
Etické otázky
Takové zásadní úpravy genů samozřejmě vzbuzují i pochybnosti. CRISPR je velmi přesná technologie, navíc poměrně levná a jednoduchá, proto se objevuje i strach z jeho zneužívání. Sama Jennifer Doudna společně s dalšími vědci v roce 2015 vyzvala k dočasnému zastavení jeho používání na lidech, stejně tak je i řada GMOs (geneticky modifikované organismy) silně regulovaná.