Přihlášení se k heyfomo
Jaký má tvoje osobnost vliv na tvůj music taste?
To, jaký máme hudební vkus, závisí na více faktorech. Vědci ale v nových studiích objevili, že na náš music taste má dost veliký vliv i naše osobnost. Jak přesně se projevuje naše osobnost v tom, jakou hudbu posloucháme?
Většina lidí buduje svoji „hudební identitu“ v průběhu dospívání. Naše hudební preference se časem mění, výzkumy však ukazují, že lidé mají tendenci poslouchat převážně hudbu právě z doby jejich dospívání.
Tým Davida M. Greenberga z Bar-Ilan University a University of Cambridge přichází ve svém výzkumu s modelem tří dimenzí hudebních atributů – vzrušení, valence a hloubka. Vzrušení souvisí s množstvím energie a intenzitou, kterou v sobě hudba má. Valence je spektrum od negativních po pozitivní emoce hudby a hloubka označuje úroveň emocionální a intelektuální složitosti dané skladby.
Tyto tři atributy se v hudbě vzájemně propojují. „Vysoká hloubka často koreluje s nižší valencí, takže smutek v hudbě v ní také vyvolává hloubku,“ tvrdí Greenberg.
Velice zajímavým poznatkem je, že lidé preferují hudbu převážně od umělců, se kterými mají podobné osobnostní rysy a ztotožňují se s nimi.
Když lidé poslouchají hudbu, jsou poháněni tím, jak podobný je daný umělec jim samotným.
Ve studii z roku 2021 hodnotili korespondenti osobnostní rysy umělců pomocí modelu Big 5 – otevřenost, svědomitost, extraverze, vstřícnost a neurotismus. Například David Bowie u lidí vyzařuje vysokou otevřenost a neurotismus, zatímco Marvin Gaye projevuje vysokou vstřícnost.
Shoda mezi osobností posluchače a umělcem předpovídá hudební preference umělce nad rámec atributů z hudby.
Ještě v novější studii z letošního roku zjistil Greenbergův tým, že účastníci výzkumu po celém světě, nehledě na své sociokulturní rysy, vykazují osobnostní rysy, které konzistentně souvisí s jejich preferencí pro určité žánry hudby. Například extroverti tak preferují optimistickou hudbu.
Greenberg ještě přichází s rozdělením posluchačů hudby do dvou skupin. Lidi rozlišuje na systemizátory a empatizátory. Systemizátoři se zajímají především o pravidla a systémovost věcí, zatímco empatizátoři preferují vnímání světa pomocí emocí a myšlenek. První skupina posluchačů podle Greenberga preferuje větší intenzitu, druhá je více zaměřena na emoční stránku hudby a inklinuje více ke smutné hudbě.
Výzkumníci dávají důraz na to, že je důležité si uvědomit, že osobnost sice může ovlivnit náš hudební vkus, pokud se ale změní naše hudební preference, neznamená to, že by se nějak výrazně změnila naše osobnost.
Introvert se může v průběhu času změnit… Ale nakonec bude stále jeho jádrem a základem introverze.
Zajímalo by tě, jak si v osobnostním modelu Big 5 vedeš ty sám, a chtěl by sis porovnat vliv své osobnosti na svůj hudební vkus? Na těchto stránkách si můžeš udělat test o 35 otázkách od Davida Greenberga.