Hlubokomořská těžba by mohla začít už brzy. Má potenciál zničit ekosystémy a zhoršit klimatickou krizi

Co je deep ocean mining?

Deep ocean mining aka hlubokomořské těžení je metoda získávání nerostných surovin z oceánského dna. V nejjednodušší podobě se jedná o seškrábání dna oceánů pomocí speciálních strojů, které na něm sbírají usazeniny kovů a vybírají ložiska sulfidu.

Proč vůbec přemýšlíme o těžbě v oceánech?

Protože nám přestávají stačit povrchové zdroje. Poptávka po vzácných kovech, jako je například kobalt, mangan nebo nikl, je pořád vyšší a vyšší, jelikož je používáme do baterií, solárních panelů, turbín, telefonů, počítačů a jiných technologií.

Firmy si od hlubokooceánského těžení slibují více surovin na výrobu znovupoužitelných baterií, což by podle nich mohlo pomoct částečně řešit klimatickou krizi, takhle drastické zasahování do oceánských ekosystémů ale přináší svoje rizika. A ta jsou nezanedbatelná a potenciálně katastrofální.

Kde se zásoby kovů nachází?

Na dně oceánů se vzácné kovy a minerály shlukují do usazenin zhruba o velikosti brambory. Na určitých místech (tzv. hotspots) je jimi dno pokryté a pro místní ekosystém jsou nepostradatelné - slouží jako domov pro celou řadu organismů a podle nové studie navíc produkují kyslík. Tomu se říká dark oxygen, jelikož vzniká bez potřeby slunečního světla a fotosyntézy.

Dopady na životní prostředí

Ohrožení mořského života

Na dně i těch nejhlubších vod se nachází tisíce živočišných a rostlinných druhů, které tvoří velice křehký a důležitý ekosystém. Těžební stroje fyzicky naruší mořské dno a poničí domov milionů organismů, které hojně žijí přichycené právě na shlucích vzácných kovů.
Z těžebních strojů může unikat toxické palivo, samotná těžba pak způsobí rozvíření sedimentu a vibrace zapříčiní noise pollution a reflektory zase znečištění světlem, což je problematické, protože všechny hlubokomořské druhy jsou adaptované na tiché a tmavé prostředí.
Zvukové znečištění negativně ovlivní mořské savce.

Klimatická hrozba

Oceány jsou největší zemská zásobárna oxidu uhličitého. Absorbují okolo 25 % všech uhlíkových emisí, zároveň se v něm skrývají obří zásoby metanu, což je jeden ze skleníkových plynů. Deep sea mining může metanové zásobárny poškodit a plyn tak vypustit do atmosféry, což by nás ještě více zamotalo do globálního oteplování. To totiž celkově uvolňování metanu zrychluje a další vypuštění metanu do ovzduší by jen zhoršilo skleníkový efekt, víc oteplilo planetu, což by způsobilo další uvolňování metanu. Aka we would be cooked.

Socioekonomické dopady

Ekosystémy po celé planetě jsou navzájem propojené a narušení jednoho naruší i ty ostatní. Jakékoliv znečištění mořského dna se pravděpodobně rozšíří i blíže ke hladině, což ovlivní rybolov a živočichy, kteří žijí v menších hloubkách.
Pobřežní infrastruktura, která by k těžbě byla potřeba, ovlivní komunity, které žijí přímo u oceánu a více než jiné spoléhají na obživu právě z moře.

Jak to vypadá do budoucna?

Hlubokomořská těžba zatím neprobíhá a momentálně probíhají debaty o regulacích a o tom, jestli bude povolená, jestli začne, a pokud ano, tak kdy. Některé země se zavázaly, že těžbu nepodpoří, nicméně tlak na rozvoj tohoto průmyslu je i tak velký. Kanadská firma The Metals Company (TMC) chce začít těžit už letos ve spolupráci s ostrovem Nauru a to i bez stanovených regulací.

Těžbu podporuje i Norsko, jestli to tak ale dopadne musí rozhodnout International Seabed Authority spadající pod OSN. Ta prozatím nevydává povolení pro hlubokomořskou těžbu a vydávat je nebude, dokud nedokončí regulační podmínky, což by mohlo trvat až do roku 2025.