Přihlášení se k heyfomo
Evropská unie představila pravidla, která mají potírat násilí na ženách. V Česku mohou nahradit Istanbulskou úmluvu
Evropská unie reagovala nedávno na oficiální čísla, podle kterých zažila sexuální obtěžování každá druhá žena, a představila novou směrnici o potírání násilí na základě pohlaví. Ta se zaměří na kybernetické násilí i mrzačení ženských pohlavních orgánů.
Násilí na ženách a dívkách je jedním z nejčastějších případů porušování lidských práv na celém světě a země Evropské unie nejsou výjimkou. Podle údajů EU zažila každá třetí žena fyzické či sexuální násilí, většinou páchané partnery nebo členy rodiny. Každá druhá žena v EU si pak prošla sexuálním obtěžováním. Nejméně dvě ženy jsou každý den v Evropské unii zabity svými partnery nebo členy rodiny.
Unie na výše uvedená čísla začátkem února 2024 reagovala, když Evropský parlament a Rada dosáhly dohody ohledně návrhu Komise na směrnici o boji proti násilí na ženách a domácímu násilí. Jedná se o vůbec první komplexní právní nástroj na úrovni EU pro boj proti násilí na základě pohlaví.
Směrnice kriminalizuje fyzické, psychické, ekonomické a sexuální násilí na ženách v celé Evropské unii, a to jak v offline světě, tak v tom online. Kriminalizované budou také nejrozšířenější formy kybernetického násilí, a to včetně nekonsensuálního sdílení intimních snímků a deepfakes. Debatu o ochraně žen na internetu rozproudila i nedávná kauza, kdy se na sociální síti X objevily umělou inteligencí vyrobené falešné sexuálně explicitní snímky s využitím podoby zpěvačky Taylor Swift. 👇
Explicitní deepfakes Taylor Swift obletěly svět. Nyní Bílý dům volá po nové legislativě, která by šíření AI snímků zabránila
Kromě kybernetického násilí bude celoevropsky trestné i nucené manželství nebo mrzačení ženských pohlavních orgánů známé také jako ženská obřízka. Tu podstoupilo podle odhadů nejméně 600 tisíc žen v Evropě a 200 milionů žen na celém světě. Pokud by tedy tato praxe pokračovala současným tempem, bylo by v letech 2015 až 2030 ve 25 zemích, kde je mrzačení ženských pohlavních orgánů běžné, postiženo na 68 milionů dívek.
Směrnice by měla také zajistit, aby měly oběti násilí přístup ke spravedlnosti, k bezplatné lince pomoci i do krizových center. Celoevropskou linku pomoci pro oběti násilí na ženách zřídila Evropská komise v listopadu 2022, její číslo je 116 016.
Aby norma začala platit, musí ji ještě schválit ministři členských zemí a plénum Evropského parlamentu, což by měla být spíše formalita. Eurokomisařka a místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová očekává, že by směrnice měla být definitivně schválena do konce dubna. Do právních řádů členských států pak bude zapracována nejpozději v roce 2027. Podle slov Jourové by svým způsobem nahradila Istanbulskou úmluvu, kterou Česko dosud neratifikovalo, když ji Senát na konci ledna těsnou většinou neschválil.
„To, co jsem slyšela v členských státech, zejména výtky ze strany církví, byly někdy opravdu fantasmagorické fantazie, co všechno ta konvence může znamenat," uvedla pro ČTK Věra Jourová. „Zároveň jsem si vyslechla i od ministrů spravedlnosti řadu takových poznámek, že nemají nic proti zpřísnění trestů za násilí na ženách. A když potom ta země neratifikovala Istanbulskou konvenci, což je případ Česka, tak jsme chtěli mít jistotu, že se bude násilí na ženách i kybernetické násilí potírat ve všech zemích EU," dodala.