Dohodli jsme se, že jsme se nedohodli. Klimatická konference COP29 se bez výsledků protahuje o více než den

Co je COP29?

Takzvané Conferences of Parties se odehrávají pod záštitou OSN každoročně a jsou jediným mnohostranným rozhodovacím fórem o změně klimatu na světě – jeho členy jsou totiž téměř všechny země světa.

Rozhodnutí, která na konferencích padnou, tak udávají směr, kterým se bude vyvíjet boj proti globální změně klimatu. Jednání se účastní státní představitelé a představitelky, ekologové, ekoložky a lidé z vědecké obce, ale i novinářstvo a lidé z nevládních organizací.

Na čem se země dohodly?

Letošní konference COP29 měla končit už 22. listopadu, zatím se ale protahuje o více než den a pevná dohoda je v nedohlednu. Hlavním tématem letoška byly peníze, přesněji řečeno klimatické finance.

Při podpisu Pařížské dohody v roce 2015 se světoví lídři zavázali finančně pomoci slabším ekonomikám přejít na zelené technologie a snížit tak jejich produkci skleníkových plynů.

Ze summitu by měly země odejít s uzavřenou dohodou, která jasně vymezí, jak bude další postupování v boji proti klimatické změně vypadat, letošní vyjednávání ale zatím nikam nevedlo.

Dnes odpoledne z jednání odcházely skupiny reprezentantů a reprezentantek chudších států, především ostrovní země, které jsou klimatickou změnou nejohroženější, a návrh dohody důrazně odmítly.

Největší problém, na kterém se jednání zastavila, je množství peněz, které by vyspělé země přispívaly do klimatického fondu. V prvním návrhu se objevilo číslo 250 miliard dolarů (více než 6 bilionů korun) do roku 2035, to je ale podle chudších států málo. Podle odhadů odbornictva by na pokrytí potřebných výloh byla potřeba více než jednoho bilionu dolarů ročně.

Neshody panují i okolo fosilních paliv a řady dalších věcí, nové opravené návrhy dohody ale zatím nejsou a není ani jasné, jestli na ně vůbec dojde. Co dalšího bys o konferenci měl*a vědět?

Kde se letošní konference odehrála a proč je to kontroverzní?

Ze 198 členů byl letošním hostitelem Ázerbájdžán a jeho hlavní město Baku. Země si dala za cíl do roku 2050 snížit svoje skleníkové emise o 40 procent a zároveň do roku 2030 o 30 procent zvýšit svoji kapacitu pro využití obnovitelných zdrojů energie, čímž by se chtěla stát lídrem v oblasti zelené energie.

Řada lidí ale Baku jako lokaci největší klimatické konference na světě kritizovala kvůli spojitosti Ázerbájdžánu s těžbou ropy a zemního plynu.

Největší znečišťovatelé chyběli

Na konferenci se sjelo několik desítek tisíc lidí, mezi nimi i Antonio Guterres nebo premiér Spojeného království sir Keir Starmer. Představitelé největších světových znečišťovatelů se ale nedostavili. Chyběl Joe Biden, Emmanuel Macron, Ursula von der Leyen nebo Olaf Schulz.

Podle oxfordského profesora Thomase Halea nebyla pro žádného ze světových lídrů klimatická změna jejich hlavní priorita - válka na Ukrajině a v Palestině, politická situace ve Spojených státech nebo globální ekonomická krize byly letos přednější. Ve spojení s kritikou Ázerbájdžánu se očekává, že většího posunu se dosáhne na další konferenci, která se odehraje příští rok v Brazílii.