Trošku pozitivnější zprávy aneb shrnutí toho, co pro změnu klimatu udělali tento rok světoví lídři.
Odborníci na klima od BBC tvrdí, že pokrok za rok 2022 je celkově pomalý, jelikož vlády po celém světě bojují s energetickými a finančními krizemi. USA letos udělaly krok kupředu, a to zejména schválením nových zákonů, které se týkají právě změny klimatu. Tyto zákony by mimo jiné mohly do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů v USA, což je 40 % z celosvětového množství.
Americký prezident Joe Biden uvolnil na trh 15 milionů barelů ropy z rezerv a schválil nové nájemní smlouvy na těžbu ropy a zemního plynu.
Čína však ukončila spolupráci s USA v oblasti klimatu, což potenciálně zpomalilo pokrok v této oblasti.
Britský premiér Rishi Sunak se rozhodl nejet do Egypta na konferenci COP27 kvůli jiným prioritám. To podle expertů ohrozilo celé Spojené království.
Globální energetická krize vedla Spojené království k tomu, aby ustoupilo od závazků ukončit novou těžbu ropy a plynu v Severním moři a uzavřít uhelné elektrárny.
Ruská invaze na Ukrajinu a její dopad na dodávky energie do Evropy veškeré pokusy lehce podkoply.
Podle Climate Action Tracker jsou klimatické cíle EU za uplynulý rok „nedostatečné“.
Indie jako jedna z mála zemí zveřejnila své aktualizované klimatické cíle v roce 2022.
Mimo jiné je součástí jejich plánu snížení intenzity emisí o 45 % do roku 2030. Indie také chce, aby 50 % instalované energie bylo obnovitelných.
Brazílie má jeden obrovský monopol v boji proti klimatickým změnám – amazonský deštný prales neboli plíce planety, které pohlcují obrovské množství uhlíku.
Nedávno v Brazílii nastala zásadní změna, tou bylo sesazení dosavadního prezidenta, což pro občany představuje novou naději.