Amazonský prales mele z posledního, blíži se k "bodu zlomu". Co to pro nás znamená?

Nedávný výzkum odhalil, že za poslední dvě desetiletí více než 75 procent tropického pralesa ztratilo schopnost zotavení se z extrémních událostí, jako je sucho nebo lesní požáry. Prales se blíží k „bodu zlomu“, uvádí britský Independent.

Pokud se tak opravdu stane, bude to mít silný dopad na globální klima a biologickou rozmanitost. Hrozí totiž odumírání stromů, a Amazonie se tak začne pomalu, ale jistě přeměňovat na savanu. „Amazonský deštný prales je velmi složitý systém, takže je velmi obtížné předpovědět, zda a kdy by mohlo být dosaženo bodu zlomu,“ řekl doktor Chris Boulton z Exeter's Global Systems Institute.

Amazonský deštný prales je jednou z nejbohatších oblastí planety, co se týče biologické rozmanitosti. Je domovem desítek tisíc druhů rostlin, ptáků, savců i hmyzu. Stromy ukládají uhlík a patří k našim nejlepším přirozeným spojencům při zpomalování tempa změny klimatu způsobené člověkem. "Odolnost se ztrácí rychleji v částech deštných pralesů, které jsou blíže lidské činnosti, a také v tam, kde je méně srážek,“ dodal Boulton.

Amazonii ohrožuje i rostoucí počet lesních požárů, rozsáhlé odlesňování a degradace v důsledku průmyslové činnosti. Podle údajů brazilského Národního institutu pro výzkum vesmíru bylo v letech 2020–2021 zničeno odhadem 5 000 čtverečních mil amazonského deštného pralesa, což je třetina rozlohy Švýcarska.

Studie z Princetonské univerzity v roce 2019 zjistila, že pokud se Amazonský deštný prales změní v savanu, bude to mít významný dopad na průměrný nárůst globální teploty a zvýší ji o 0,25 °C. Ano, planeta se bude i nadále oteplovat.

Amazonie je největší tropický deštný prales na světě. Pokrývá více než 5,5 milionu kilometrů čtverečních, a je tak 17krát větší než například Britské ostrovy. Na celém území žije zhruba 500 domorodých indiánských kmenů. Předpokládá se, že asi padesát z těchto kmenů navíc nikdy nemělo kontakt s vnějším světem.