Chystané změny ve školství na rok 2024: Nová šance pro středoškoláky

Přijímací zkoušky na střední školy

V rámci plánovaných změn v přijímacím procesu na střední školy se chystá řada novinek, které mají zjednodušit a urychlit celý systém. Uchazeči budou mít méně času na podání přihlášek, nově do 20. února místo do 1. března. Důvodem je snaha o rychlejší a efektivnější průběh přijímacího procesu.

Jaké další změny se chystají?

Jednotné přijímací zkoušky na jarní období – Podle nového plánu se zkoušky budou konat v pevně stanoveném období, od 10. do 18. dubna pro řádné termíny a od 24. dubna do 5. května pro termíny náhradní. Ministerstvo určí konkrétní dny, což má uchazečům zjednodušit plánování.

Stanovení prioritních oborů a škol v přihláškách – Uchazeči budou moci v přihláškách předem stanovit priority ohledně oborů a škol. Dříve se o prioritách rozhodovalo až po vykonání zkoušek.
Digitalizace a zvýšení počtu přihlášek – Budeš moct podat až tři přihlášky, a to elektronicky přes systém Cermat, výpisem či listinně. To je jedna z nejzásadnějších změn, jelikož v minulosti byly povolené pouze dvě přihlášky. Tento krok je vzhledem k silnému ročníku velmi důležitý.
Možnost konání zkoušek na dvou školách – Nový návrh dovoluje uchazečům konat zkoušky na dvou školách.

Snižování poměru učitelů a žáků

Ministerstvo školství (MŠMT) má dále v plánu zavést nová pravidla, která mají brzdit nekontrolovaný nárůst počtu učitelů a dalšího personálu na školách. Tato opatření by měla vstoupit v platnost od ledna 2024, a to s možností přidělení grantů školám, které by tato změna mohla zasáhnout negativně. Podrobnosti ohledně těchto úprav zatím zůstávají předmětem diskuzí.

Ministr školství Mikuláš Bek ze Strany STAN zdůraznil, že cílem těchto opatření není snižovat počet učitelů a pedagogického personálu, ale spíše stanovit jasnou hranici pro jejich přírůstek. Ministr tak reaguje na výrazný roční nárůst poptávky po pedagogických pozicích, což bylo zaznamenáno v minulých letech. Tento nárůst se zdá neúměrný vzhledem k počtu žáků na jednoho učitele v porovnání s vyspělými zeměmi.

Bek také poukázal na významné zvýšení rozpočtu pro školství v minulých letech, což zahrnovalo nejen růst platů učitelů, ale také růst počtu pedagogických pracovníků. Výrazný nárůst učitelských pozic vedl k tomu, že se snížil počet žáků na učitele. Zatímco v průměru v zemích OECD připadá na jednoho učitele třináct žáků, v Česku je to pouze deset.