Podle nově zveřejněného mezinárodního průzkumu studentstva čelí české školství hned několika výzvám. Kromě socioekonomických rozdílů studujících se jedná třeba o absenci vzájemného respektu mezi nimi a vyučujícími.
V úterý 5. prosince byly zveřejněny výsledky testování PISA. Publikovaná zpráva za rok 2022 poskytuje komplexní přehled klíčových výsledků týkajících se matematické, čtenářské a přírodovědné gramotnosti patnáctiletých studentů a studentek v České republice v porovnání s 81 ostatními zeměmi a regiony. Testování zahrnulo v Česku 430 škol a výsledná zpráva pak vzala v potaz například socioekonomické zázemí studentstva nebo podmínky výuky ve škole.
Podle výsledků testování PISA bylo zjištěno, že se české studentstvo v oblasti matematické gramotnosti ve srovnání s rokem 2018 obecně zhoršilo – a dokonce dosáhlo nejnižšího výsledku od roku 2003. I přesto ale v mezinárodním srovnání nadále převyšuje průměr. Podobně úspěšných výsledků dosáhlo také v přírodovědné a čtenářské gramotnosti.
V letošním průzkumu se znovu potvrdilo, že nejlepší výsledky v matematice dosahují žáci z východoasijských zemí. V oblasti přírodovědné gramotnosti pak dosáhli čeští studující nadprůměrných výsledků. Vývoj výsledků je nicméně proměnlivý – i v této oblasti došlo v letech 2018 a 2022 u českého žactva ke zhoršení.
Jak už bylo uvedeno, od roku 2003 se průměrný výsledek českých žáků a žákyň v PISA testování postupně zhoršuje. Současně u nás dochází také ke snížení podílu žáků dosahujících vyšších úrovní dovedností. V Česku se daří dosahovat výborných výsledků u těch, kteří pocházejí z podporujícího prostředí. U studentstva, které má srovnatelné charakteristiky, ale pochází z méně podporujících rodin, se takových výsledků dlouhodobě nedaří dosahovat.
Výsledky testování byly podle průzkumu ovlivněny především pandemií koronaviru a s ní souvisejícím uzavřením škol. Srovnání s rokem 2018 ukazuje zhoršení výsledků ve všech testovaných zemích s výjimkou Japonska, Jižní Koreji a Turecka.
Spokojenost se životem obecně u studentů a studentek napříč světem klesá. Se svým životem podle studie není spokojeno 21 % studentů a studentek v Česku, čtvrtina z nich se cítí být v roli outsidera a pětina se ve škole cítí osaměle. Oproti roku 2018 klesá případů šikany, nadále ale čtvrtina dívek i chlapců uvádí, že jsou oběťmi šikany alespoň několikrát do měsíce.
Výzvy českého vzdělávacího systému
Zvláště zdůrazněný je pak už zmíněný vliv rodinného zázemí na výsledky žáků, přičemž socioekonomické rozdíly mají především v českém vzdělávacím systému silný dopad, a představují tak pro místní školství výzvu – stejně jako třeba vztahy mezi vyučujícími a studentstvem.
Pouze 63 procent dotazovaných studujících totiž souhlasilo s tím, že si jich učitelé a učitelky v jejich škole váží, což je nejméně ze všech zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) a EU.
Zdroje: ČTK, Česká školní inspekce, OECD