Zlepší polská vláda podmínky pro LGBTQ+ lidi a reprodukční práva žen? Zeptali jsme se expertky

„Vítězství polské opozice dokazuje, že autokratický populismus lze porazit, a to i po neférových volbách. Vzestup autokracie ani úpadek demokracie nejsou ničím nevyhnutelným,“ píše americko-polská spisovatelka a historička Anne Applebaum pro The Atlantic. Její manžel je shodou okolností Radek Sikorski, současný člen polského Sejmu a politik největší opoziční strany Občanská koalice. I on se tedy bude další čtyři roky podílet na chodu země – Občanská koalice totiž získala v nedělních parlamentních volbách spolu s dalšími dvěma opozičními stranami dostatek mandátů, aby zformovala v dolní komoře většinu, a ukončila tak osmiletou vládu konzervativní, nacionalistické a populistické strany Právo a spravedlnost – a to všemu navzdory.

PiS pod záštitou Jaroslawa Kaczyńského i prezidenta Andrzeje Dudy úspěšně dovedla Polsko za posledních osm let zpět na startovní čáru, na které je centralizovaný stát bez demokracie a na které země stála v roce 1989, kdy se vlády po dlouhých dekádách ujalo nekomunistické vedení.

Polsko je v tuto chvíli státem, ve kterém má vláda pod svou kontrolou státní média a nabourává nezávislost soudů, a ve kterém se bezpečně necítí ani ženy, které nemohou podstoupit bezpečnou interrupci, ani LGBTQ+ lidé, které PiS po dobu svého úřadování démonizovalo. I tento přístup k ženám a menšinám se ale ukázal pro PiS jako osudový.

„Masivní protesty v roce 2020 (známé jako 100 dní protestů) proti zákonu, který ve většině případů zakazuje interrupce, přinesly své ovoce – protesty zradikalizovaly a zpolitizovaly velkou část polské společnosti ve městech, malých městech i na vesnici. Protesty v roce 2020 tehdy podpořil každý třetí člověk v Polsku (IPSOS) a popularita PiS v tom čase klesla pod 40 % (IPSOS),“ komentuje pro heyfomo.cz protiinterrupční politiku v Polsku Mina Baginova, sociální antropoložka a expertka na téma současných sociálních hnutí, protestů a kolektivních mobilizací ve Střední Evropě, hlavně pak v Polsku.

V duchu demokratické eroze se pak nesla v zemi předvolební kampaň i samotné volby – vláda se před hlasováním například dohodla se státní ropnou společností PKN Orlen na snížení ceny benzinu a pozměnila volební zákony ve snaze zvýšit své šance na znovuzvolení.

I přesto, že nedělní hlasování spravedlivé nebylo, v Polsku zvítězila občanská společnost, která při své poslední šanci změnila politickou trajektorii země a rozhodla se jít cestou demokracie. Právo a spravedlnost sice volby se ziskem 35,38 procenta hlasů vyhrálo, nedostane ale od ostatních stran dostatečnou podporu na to, aby si bylo schopno v Sejmu zajistit většinu. To se naopak povede dosavadní opozici v čele s už zmíněnou proevropskou Občanskou platformou, která skončila ve volbách druhá s odstupem necelých pěti procentních bodů a která spolu se středovou Třetí cestou a s Novou levicí získala ve 460členné dolní komoře polského parlamentu dohromady 248 mandátů.

Že se jednalo o pro Polsko nejdůležitější volby od roku 1989, dokazuje i volební účast, která byla největší od pádu komunismu. „Letos jsme byli svědky historických voleb, s rekordně vysokou volební účastí mezi ženami a mladými lidmi (+22 % v porovnání s volbami v roce 2019; IPSOS), která poskytla polské opozici 248 křeselv novém parlamentu, což rozhodně pomohlo odstranit autoritářské a protievropské Právo a Spravedlnost (PiS) z parlamentní většiny,“ popisuje volební výsledek Baginova. Hlasovat přišlo v neděli až 74 procent oprávněných voličů a voliček, z nichž mnozí museli pro vhození svého hlasu vystát dlouhé fronty. Nejednalo se přitom o čistě polskou záležitost, volby zblízka sledovala i Evropská unie, která je s Polskem, respektive s vládnoucím PiS, v dlouhodobém sporu kvůli právnímu státu. I Brusel si tak po zveřejnění výsledků oddychl.

Kurz, který země nyní v čele s Donaldem Tuskem z Občanské koalice nabere, bude značně demokratičtější, než ten, který nastavilo Právo a spravedlnost. Očekává se větší svoboda médií, upevnění vlády práva i zajištění nezávislé justice. Pokračovat by také měla podpora Ukrajiny a uprchlíků, kteří před Putinovo válkou utíkají. Především mladí lidé, ženy a menšiny pak vyhlížejí změnu potratové politiky i vytvoření bezpečného prostředí pro LGBTQ+ lidi.

„Poláci podporující reprodukční spravedlnost a práva LGBT+  momentálně oslavují zasloužené vítězství, které patří i jim. Až časem ale uvidíme, jak se věci zlepší. Strany v opozici (k PiS) nejsou jednotné v mnohých názorech – Občanská Platforma chce zákon o potratu zmírnit jen do určité míry, Levice ho chce odstranit úplne, a Lidovci ho chtějí ponechat, jak je. Známá je i případ feministické političky Jany Shostak, která byla vyloučena z Občanské Platformy za její video, kde obhajovala neomezené právo na potrat. Shostak potom obvinila Tuska z toho, že jako populista kompromituje progresivní hodnoty pro zisk voličů s konzervativnějšími názory. Každopádně, myslím si, že můžeme očekávať, že výsledky voleb mohou povzbudit a dodat novou vlnu energie feministickému hnutí a těm, kdo bojujú za reprodukční a LGBT práva v jejich činnosti, a tyto skupiny rozhodně nezůstanou v pozadí, ať se nakonec podaří sestavit jakákoli vláda,“ dodává Baginova.

Politický míč je nyní v rohu prezidenta Andrzeje Dudy, kandidáta PiS, který musí do 30 dnů od voleb svolat nový Sejm a pověřit některého z politiků sestavením vlády. Tím se zpravidla stává lídr strany vítězné, tedy Práva a spravedlnost, je proto jednou z možností, že Duda tak učiní, a to i přesto, že Kaczyński nedokáže vládu s většinou sestavit. Celý proces tak bude nejspíše o několik týdnů pozdržen, výsledek bude ale podle všeho nevyhnutelný – politické otěže převezme v Polsku koalice Občanské platformy, Třetí cesty a Nové levice.

Zdroje: ČTK, Politico, The Atlantic, The Washington Post, Financial Times, Sejm.gov.pl,