Přihlášení se k heyfomo

Po přihlášení budeš mít přístup ke všemu obsahu na heyfomo.cz, můžeš komentovat články a další features, just do it!
Reset hesla

Antisemitismus nikdy nevymizel. Protiislámskou rétoriku můžeme očekávat i v Česku, tvrdí religionistka

Eskalace konfliktu mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás rozpoutala ve světě nejen vlnu solidarity, ale také nenávisti. Na domy Židů jsou kresleny Davidovy hvězdy a násilným útokům čelí i Palestinci. Dala se taková xenofobní vyjádření očekávat? A objeví se i v České republice? Na to jsme se ptali religionistky a expertky na extremismus Věry Tydlitátové.

Poté, co palestinské radikální hnutí Hamás před dvěma týdny zaútočilo raketami na Izrael a ten obratem rozpoutal protiútok na Pásmo Gazy, se ve světě zvedla vlna solidarity – buď té propalestinské, nebo té proizraelské. Nečekaná eskalace dekády trvajícího konfliktu má už nyní tisíce obětí na obou stranách a ve velkém kvůli ní umírají kromě vojáků také samotní civilisté, a to včetně dětí. Právě civilní oběti jsou pro mnoho lidí důvodem pro účast na demonstracích podporujících jednu či druhou stranu. Jelikož se ale jedná o konflikt, který je do určité míry nábožensky založený, zvedla se ve světě kromě vlny solidarity také vlna nenávisti.

,,Tentokrát to bude běh na dlouhou trať,“ říká Kalhousová. Shrnuli jsme historii konfliktu mezi Izraelem a Palestinou

by @eevelka

V Berlíně byly na některé dveře domů Židů nakresleny Davidovy hvězdy a na místní synagogu hozeny molotovy, neboli zápalné lahve. Ve Spojeném království se podle údajů policie antisemitské projevy až zčtyřnásobily. Ty přitom mnohdy zahrnují i výkřiky jako „Smrt Židům“ nebo „Smrt Izraeli“. A v Kanadě muž házel vejce na památník holocaustu a na kolem projíždějící vozidla a vykřikoval antisemitská hesla.

Stejně tak ale musí nenávistným vyjádřením čelit i Palestinci, v některých případech Arabové obecně. V Brooklynu, kde žije mnoho Arabů a Američanů, napadli osmnáctiletého Palestince muži mávající izraelskými vlajkami z aut a vykřikující protipalestinské slogany. Francie dokonce vyhlásila nejvyšší stupeň protiteroristické pohotovosti poté, co útočník smrtelně pobodal učitele a další dva vážně zranil, zatímco křičel „Alláhu Akbar“, tedy „Bůh je největší“. Podle francouzského ministra vnitra není pochyb o tom, že útok souvisel s konfliktem mezi Izraelem a Hamásem.

Nenávist, kterou eskalace konfliktu mezi Hamásem a Izraelem vznítila, se přitom může do budoucna ještě znásobit. Izrael totiž stále nezahájil plánovanou pozemní invazi Pásma Gazy a až tak učiní, antisemitské nálady se ještě prohloubí. Co nás tedy v tomto ohledu čeká? A bude k výše popisovaným incidentům docházet i u nás v Česku? Na to jsme se zeptali Věry Tydlitátové, religionistky a expertky na extremismus a xenofobii.

Dala se taková vlna antisemitismu a protipalestinských nálad ve světě očekávat?

Antisemitismus ze společnosti nezmizel, přestože se zdálo, že po válce nepatří do slušné společnosti. S rozvojem sociálních sítí a s postupným „zapomínáním“ hrůz se dokonce stal intenzivnějším a zřejmějším. Prakticky téměř každou konspirační teorii doprovází antisemitské motivy, recyklují se dávno zapomenuté pověry a publikace. K tradičním zdrojům antisemitismu, jakými byly krajně ortodoxní církevní kruhy a stoupenci extrémní pravice či neonacisté, přibývá nenávist mnoha muslimů vůči Židům a Izraeli, a rovněž tzv. „nový antisemitismus“ radikální levice, tedy intelektuální a akademický antisemitismus maskovaný za antisionismus. Tento trend sílí a je těžké si s ním poradit, neboť je nesen ušlechtilými záměry, jako je soucit s trpícími a snaha vypořádat se s kolonialismem či rasismem, ve skutečnosti je však stejně krutý, nespravedlivý a zákeřný jako zmíněné starší formy nenávisti vůči židovskému lidu a na rozdíl od nich je šířen většinou vzdělanými a inteligentními lidmi. Jeho typickým domovem jsou kampusy západních univerzit. Právě z těchto levicových kruhů posílených významnými palestinskými menšinami v západní Evropě bylo možné očekávat silnou reakci na chystaný zásah izraelské armády v Gaze. Obávám se, že též menší část občanů, kteří mají k Izraeli silné pouto, může podlehnout nenávisti vůči muslimům, nyní zejména Palestincům, a že budeme slýchat silná vyjádření. Nečekám ale, že by šlo o významné hlasy, tím méně, že by vedly k jakémukoliv reálnému projevu násilí vůči Palestincům přítomným u nás. Židé jsou rozhořčeni a ve své frustraci mnohdy žádají nereálná řešení konfliktu, ale zcela jistě u nás nehrozí, že by někoho napadali. Naopak i mezi židovskými spoluobčany často slýchám vyjádření obav o osud civilních obyvatel pásma Gazy.

,,Tel Aviv zcela ztichl,“ popisuje situaci v Izraeli česká studentka Alex

by @eevelka
Jsou ve svém rozsahu větší než při předchozích eskalacích konfliktu?

Podle toho, co víme, jsou tyto demonstrace silnější a též doprovázené násilím, nezdá se však, že o mnoho. Otázkou nyní bude jejich dynamika, zda budou mít protiizraelští aktivisté dostatečnou motivaci a výdrž v akcích pokračovat po mnoho dní či týdnů. Zásah IDF v Gaze teprve začíná a zcela jistě se neobejde bez civilních obětí. Tento fakt zcela určitě dosud zdržuje izraelskou armádu před hraniční čárou Gazy, neboť smrt civilistů je lidsky i politicky naprosto nežádoucí. Naproti tomu teroristé obratně pracují na aktivizaci odporu, když ukazují světu nejen skutečné oběti, ale i podvržené záběry, například video se zasypaným dítětem, které však nepochází z Gazy, ale z nedávného zemětřesení v Turecku, nebo panenku v povijanu vydávanou za zavražděného kojence. Takových snímků a videí je celá řada, jde o aranžované obrázky, nebo skutečné záběry z jiné doby a z jiného místa. Není pochyb o tom, že stoupenci Hamásu, ale i levicoví propalestinští aktivisté, berou tuto propagandu za prokázané důkazy izraelské zločinnosti a dokáží se jimi radikalizovat. Udivuje mne, že mnohdy vzdělaní lidé se zkušenostmi s propagandou věří takovým manipulativním sdělením. Pokud tedy budou teroristé vedle bomb obratně využívat moderní technologie, může být nálada ve společnosti zfanatizovaná, dlouhodoběji a hlouběji rozjitřená a antisemitské výroky a protestní akce budou brutálnější než dříve.

Jak hackerské skupiny ovlivňují izraelsko-palestinský konflikt

by @kubakohout_
Můžeme tak xenofobní vyjádření očekávat i v České republice?

Pravděpodobně se podobných vyjádření i akcí dočkáme i v České republice. Zatím zde převládá spíše jakýsi opatrný relativismus, kdy zejména intelektuálové zároveň vyjadřují zděšení nad teroristickým činem a zároveň po onom pověstném „ale...“ upozorňují na otřesné poměry v pásmu Gazy způsobené Izraelem a na utrpení běžných Palestinců, kteří podle nich s Hamásem nemají nic společného, jsou jím šikanováni, bojí se protestovat atd., zatímco Izrael je chce trestat v posedlosti jakousi kolektivní vinou. V řadách neonacistů, radikálních katolických tradicionalistů nebo neofašistů u nás zatím přetrvává nejistota, ke komu se přiklonit, neboť z jejich hlediska je židovský lid i muslimská Palestina stejně nenáviděnými entitami. Z těchto kruhů můžeme čekat též protiislámskou rétoriku. U menšiny těchto extrémistů by mohla nynější tragická situace sloužit jako záminka k tažení proti muslimům, jako jsme to viděli u hnutí  „Islám v ČR nechceme“ a při pitoreskních akcích Martina Konvičky. Ani tehdy, ani nyní neočekávám, že by došlo na více než na hloupé a necivilizované urážky muslimů. Silně doufám, že u nás k žádnému násilí nedojde. Pokud se u nás objeví viditelnější antiizraelské postoje, lze je očekávat u oné krajně levicové intelektuální a akademické obce a u příslušníků palestinské komunity. Podle toho, co již probíhá a proběhlo, nepůjde o velké či agresivní akce, spíše o uměřené projevy, které se budou zaštiťovat legitimní kritikou izraelské politiky. Otevřená nenávist vůči Židům, včetně těch židovských spoluobčanů, kteří nejsou občany Izraele a nenesou žádnou odpovědnost za situaci v Gaze, se jistě také objeví, ale spíše okrajově a zcela určitě v temných zákoutích sociálních sítí. Tak se tomu ostatně děje již mnoho let.