Změna klimatu, toxické ideologie a nové tváře násilí: Jak se vyvíjí hrozba pro ženy?

Klimatická krize jako multiplikátor násilí

Poslední analýzy OSN ukazují, že klimatická změna nepůsobí jen jako ekologická nebo ekonomická hrozba, stává se i sociálním rizikem, které zvyšuje pravděpodobnost genderově podmíněného násilí.

Nový brief Spotlight Initiative reálně propojuje klimatické změny s narůstajícím násilím na ženách. Každé globální oteplení o +1 °C je statisticky spojeno s 4,7 % nárůstem domácího násilí (pozn. autorky: ve zdrojích se tento pojem uvádí jako intimate partner violence = násilí páchané na intimní*m partnerovi*partnerce, do češtiny nejsnadněji přeloženo jako domácí násilí, nejedná se však pouze o páry, které spolu bydlí). Oteplení o +2 °C by podle modelu znamenalo až o 40 milionů více žen a dívek, které ročně zažijí násilí ze strany partnera.

Klimatická změna vytváří podmínky, které tento nárůst vysvětlují. Podle UNFPA a UN News dochází při extrémním počasí, suchu, povodních nebo hurikánech k narušení základních sociálních struktur. Rodiny jsou nuceny opouštět domovy, ztrácejí ekonomické zázemí a žijí ve stresu a nejistotě. Ekonomický tlak je přitom dlouhodobě jedním z nejsilnějších prediktorů domácího násilí.

Když rodina ztratí přístup k příjmu, bydlení či potravinám, zvyšuje se počet konfliktů i pravděpodobnost násilí. UNFPA upozorňuje, že to dopadá především na ženy, protože ty už v mnoha regionech žijí v nerovných vztazích. Nesou větší zodpovědnost za péči, bývají finančně závislé na partnerovi a čelí kulturním normám, které legitimizují kontrolu nebo trestání ze strany mužů.

Dalším mechanismem je vysídlování. Při klimatických katastrofách nebo dlouhodobém suchu vznikají dočasné tábory, kde podle zprávy OSN výrazně roste riziko sexuálního násilí, nucených sňatků a vykořisťování. Ochranné struktury (školy, komunitní centra, sociální služby) se rozpadají a bezpečí žen závisí na nestabilních podmínkách.

Klimatická změna podporuje násilí i méně viditelně, může totiž zvyšovat psychický stres celé populace. Může jít o ztrátu budoucích vyhlídek, náhlé šoky, pandemické efekty, úzkost z nejistoty, a tento stres podle výzkumů koreluje s vyšší mírou agrese a kontrolujícího chování v domácnostech. Spotlight Initiative i UNFPA označují tento jev jako „multiplying effect“, což znamená, že klimatická krize nevyvolává násilí sama o sobě, ale zesiluje již existující genderové nerovnosti, které násilí živí.

Problém je, že pomoc je stále nedostatečná. UNFPA upozorňuje, že financování programů zaměřených na genderově citlivé řešení klimatických dopadů je zlomkem toho, co by bylo potřeba, a rizikovým skupinám se nedostává ochrany, podpory ani prevence.

Manosféra a normalizace toxického genderového diskurzu

Online komunity známé jako manosféra (red pillers, incels, radikální anti-feministé) podle UN Women přecházejí z okrajových fór do mainstreamu. Algoritmy sociálních sítí často preferují kontroverzní a polarizující obsah, čímž posilují misogynní narativy a generují toxické normy o mužské identitě a genderových rolích. Toto ideologické prostředí není neškodné. UN Women varuje, že zasahuje do reálných vztahů a každodenního života: zlehčuje genderově podmíněné násilí, diskredituje boj za rovnost a podkopává hodnotu bezpečných a rovnoprávných vztahů.

Kromě toho moderní technologie umožňují útoky, které jsou těžko detekovatelné a postižitelné, jako je online obtěžování, manipulace nebo šíření nenávistných idejí, a to vše zesiluje riziko násilí v reálném životě. Analýza OECD potvrzuje, že technologicky facilitované násilí ( = násilí, které se děje kvůli technologiím, pomocí technologií nebo online, např. kyberšikana, deepfake porno, doxing, stalking, masové šíření misogynního obsahu, online obtěžování atd.) je dnes klíčovou součástí širšího genderově podmíněného násilí.

Tato dvě kolidující rizika - klimatická krize a online misogynní ideologie - mění podobu genderově podmíněného násilí v 21. století. Nelze je řešit izolovaně, je potřeba genderově citlivé klimatické politiky, regulace platforem a vzdělávání o digitální gramotnosti a vztazích. Mezinárodní den proti násilí páchanému na ženách (25. 11.) tak může být také momentem, kdy voláme po těchto integrovaných přístupech.

Zdroje: UN Geneva, Spotlight Initiative, UNFPA, UNFPA, UNFPA, Global Issues, UN Geneva, OECD