Přihlášení se k heyfomo
Místo úrody sklízíme důsledky: Polovina světových pastvin je na pokraji kolapsu
Sucho, degradace půdy a klimatické extrémy zasahují čím dál víc zemí napříč kontinenty. S tím, jak se půda mění v prach, se ztrácí nejen úroda, ale i stabilita celých komunit, se kterou přichází migrace, zdražování a obavy z budoucnosti.
Den, kdy si připomínáme, že půda není nekonečný zdroj
Sedmnáctý červen je Mezinárodním dnem boje proti suchu a rozšiřování pouští a svět ho letos přivítal s vážným varováním. Podle Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD) je víc než polovina světových přirozených pastvin a orné půdy v ohrožení a mnohé oblasti už nejsou schopny produkovat dostatek potravy.
Degradace půdy není jen ekologickou hrozbou. Je to společenský otřes, který má dopady na politiku, ekonomiku i každodenní život. Bavíme se o zdražování potravin, nucené migraci a rostoucí nestabilitě v regionech, které už teď balancují na hraně.
Půda mizí a s ní i možnost zůstat „doma“
Půda je základem pro naši obživu. Bez půdy nemáme co jíst, bez vody nemáme co pěstovat. A pokud budeme tyto krize řešit jen zpětně, sklidíme víc důsledků než úrody.
Nejvíce to pociťují regiony v Africe, na Blízkém východě a v Latinské Americe. Třeba v subsaharské Africe hrozí, že do roku 2050 bude muset opustit domov až 200 milionů lidí - jen kvůli tomu, že už na místě nebude voda, jídlo ani práce. I to je důsledkem změny klimatu. A čím méně úrodné půdy zbývá, tím více lidí je nuceno hledat nové místo k přežití.
Sustainability fatigue: Je pro tebe téma udržitelnosti už jen zdroj frustrace? Nejsi jediný*á
Evropa není výjimkou
Tahle krize se netýká jen globálního jihu. Evropa právě zažila druhý nejteplejší květen v historii měření a sucho ohrožuje úrodu v oblastech jako Španělsko, Ukrajina nebo Itálie.
Zemědělci celosvětově hlásí výrazné ztráty, což se promítne do cen základních potravin. S tím, jak se sucha zintenzivňují, roste i jejich ekonomická daň. Náklady spojené s epizodami sucha jsou dnes nejméně dvakrát vyšší než v roce 2000 a předpokládá se, že do roku 2035 vzrostou o 35 % až 110 %.
Na talíři tak máme naservírovaný i pořádný ekonomický průšvih
Zpráva Global Drought Outlook od OECD uvádí, že 40 % světové pevniny čelí stále častějším a silnějším suchům. Od roku 2000 se zdvojnásobily ekonomické škody a jen za rok 2024 v globálním měřítku přineslo sucho ztráty ve výši 878 miliard dolarů.
To jsou čísla, která by se dala použít na obnovu půdy, zelenou energii nebo podporu komunit. Místo toho mizí v důsledcích příčin, které jsme podcenili.
Řešení existují, jen nejsou prioritou
Odhady ukazují, že každý investovaný dolar do obnovy půdy může přinést až třicetinásobný návrat. To znamená, že se správnými politikami a investicemi mohou vlády zmírnit okamžité dopady sucha a zároveň dosáhnout dlouhodobých výnosů. Jenže realita je taková, že svět ročně investuje asi 66 miliard dolarů, a přitom by bylo potřeba minimálně 355 miliard.
Mezi konkrétními projekty vyniká třeba výzkum v Ugandě od IFPRI a CGIAR, který ukázal, že když se do péče o půdu zapojí ženy, zlepšují se nejen výnosy, ale i udržitelnost krajiny. I proto se letos Evropská komise rozhodla spustit Training Programme for Women Negotiators s cílem posílit ženské vedení v rámci enviromentální diplomacie.