Streamer, influencer, šiřitel esport osvěty a organizátor esportových eventů Petr Jirák se v rozhovoru podělil o svoje názory na esport, hraní her a přístup rodičů ke gamerům.
Petr Jirák alias Xnapy je streamer, influencer, šiřitel esport osvěty a organizátor esportových eventů. Akce Prague Champs, kterou spolupořádal, vyprodala O2 universum. Jak sám říká: „Olympiáda potřebuje videohry víc než videohry olympiádu.“
To je otázka, nebo mi to říkáš? (smích)
Je pravda, že většina lidí ve mně vidí hardcore hráče počítačových her. Což je vlastně zvláštní, protože já jsem nikdy nebyl velký hráč. Kdyby ses mě zeptal na to, kolik her jsem ve svém životě dohrál, tak je napočítám na prstech jedné ruky, a to až tak extrémně mladý nejsem. Což je možná trošku ostuda i vzhledem k tomu, že jsem dělal herního vývojáře. Já měl vždycky rád online hry a kompetitivní hraní. Ať už to byly šachy, které jsem hrával, nebo herní tituly na počítači. Vždycky mě bavilo soutěžit s druhými a zlepšovat se v tom, abych někoho mohl porazit. Překvapivě jsem jeden z těch lidí, který hrozně rád prohrával proti výrazně lepším lidem. Vždycky jsem z toho měl trochu zážitek.
Zůstal jsem u League of Legends, kterou hraju už dlouho. Předtím to bylo World of Warcraft. To jsou dvě onlinovky, u kterých jsem strávil většinu svého života, ale nikdy jsem nebyl takový hráč, který by hledal nový hry, zkoušel je, čekal na vydání singleplayerovek a tak. Jsem hardcore LoLkař.
Poslední dobou hry moc nehraju, ne že bych je neměl ve skutečnosti rád, ale čistě kvůli tomu, že to bavení lidí a obsah, který kolem toho tvořím, se stal nedílnou součástí těch her, bez toho mě to už úplně nenaplňuje.
Na uznání, že je to sport, mi vlastně nikdy až tak nezáleželo. Paradoxně si myslím, že olympiáda potřebuje videohry víc než videohry olympiádu. Nám (esportové scéně, pozn. red.) to nic nového, nic extravagantního nepřinese. Ať už na to máme názor jakýkoliv, tak prostě mladí lidé rádi sedí u počítače a rádi sledují ty videohry. Právě sledovanost esportu je atraktivním lákadlem pro tradiční sportovní svět a média. Jestli se to zaškatulkuje jako sport, je v podstatě jedno. Jediné, co se změní, je, že hráči budou mít status profesionálních sportovců – atletů. Zjednoduší se tak cestování, záležitosti s vízy a tak podobně.
Přístup rodičů k esportu je zásadní pro rozvoj mladých hráčů. Nejde o to, aby nechali své ratolesti sedět 20 hodin u počítače s tím, že možná za 10 let přinesou domů hromadu peněz. Důležitější je, aby rozuměli, jak zdravě nechat své děti hrát a používat internet. Říct klukovi, aby hrál 20 hodin denně na počítači, není cesta. Stejně jako není cesta mu to úplně zakázat. Důležité je hledat regule, aby se z toho, když to řeknu takhle na plnou hubu, nikdo neposral. Je potřeba hledat mantinely, prošlapat cestu dětem tak, aby byla co nejsmysluplnější.
My máme hodně zajímavou komunitu okolo streamu celkově. Jedni z předních členů, kteří s námi jezdí i na akce, jsou právě rodiče, kteří se k tomu dostali tak, že sledovali své děti. Našli tam nějakou formu pobavení, také jim to prostředí pomáhá porozumět tomu, co jejich dítě dělá nebo nedělá, co ho baví, v čem se pohybuje. Byl jsem až překvapený, jak pozitivně to rodiče vnímají. Staví se k tomu hezky.
Tento rozhovor vznikl ve spolupráci se sazkaeleague.cz