Víš, proč AI nikdy nenahradí Wikipedii?

Ostrov svobody v moři peněz

Pokaždé, když 15. ledna Wikipedie slaví narozeniny, je to v podstatě malý zázrak. Žijeme v době, kdy se i ta nejmenší aplikace snaží vytěžit naše data nebo nám vnutit předplatné. Internet se zmenšil na pár platforem ovládaných korporacemi, které nás krmí obsahem podle toho, co nás víc naštve nebo u čeho déle udržíme pozornost.

A pak je tu Wikipedie. Web, který vypadá jako z roku 2005, nemá žádné reklamy, neprodává vaše data a vlastní ho neziskovka. Je jedním z největších a nejvlivnějších vzdělávacích projektů na světě. Vyšlo v ní více než 65 milionů článků ve více než 300 jazycích. Je to nejradikálnější projekt moderní historie, protože stojí na absurdní myšlence, že lidé jsou ochotni věnovat svůj čas a vědomosti světu jen tak, pro společné dobro. V moři digitálního kapitalismu je to čistý punk. Je to důkaz, že internet mohl vypadat jinak. Svobodně, decentralizovaně a lidsky.

Ovoce, které nevědomky chutná i té učitelce, která ti ho zakazovala

Všichni jsme to ve škole slyšeli. „Hlavně nečerpejte z Wikipedie!“ Učitelé v jádru měli a mají pravdu, Wikipedie není primární ani sekundární akademický zdroj, je to rozcestník. Důležitý point ale je, že každá encyklopedie je terciárním zdrojem. Možná nás místo přísného zakazování čerpání informací mohli učit, jak si ty informace ověřovat. Wikipedie nikdy neměla být konečnou citací, ale startovací plochou pro výzkum. Její skutečná síla není v samotném textu, ale v té nekonečné liště odkazů a zdrojů na konci každého hesla. Je to mapa lidského vědění.

Zatímco v tištěné encyklopedii může chyba zůstat roky, na Wikipedii ji komunita opraví v řádu minut, protože podléhá neustálému peer review v reálném čase. Pravda je proces, ne statický fakt, může se měnit s každou námi nabytou znalostí a dovedností.

Wikipedie už dávno neslouží jen jako zakázaný tahák k referátům, stala se neviditelným pilířem celého internetu, tvoří základ znalostí pro celý digitální ekosystém. Když se zeptáš Siri, co je to kvantová fyzika, nebo když si na Googlu čteš stručný profil své oblíbené kapely, čerpáš pravděpodobně právě z Wikipedie. Je to kotva, která drží fakta pohromadě v době, kdy nás zaplavuje informační smog. A kvůli AI a deepfakes je čím dál těžší poznat, co je pravda. Tím, že je otevřená a propojená, fakticky standardizuje to, jak lidstvo v digitálním věku vnímá historii i současnost. Právě proto je její lidskost tak důležitá.

Paradox nenávisti Elona Muska vůči Wikipedii

Musk vytvořil encyklopedii generovanou umělou inteligencí, která „není zatížená lidskými předsudky“. Zní to sice futuristicky, ale je v tom obří háček a taky pořádná dávka pokrytectví. Musk se již dlouhodobě vůbec netají svou nelibostí vůči Wikipedii, například v roce 2023 jí nabídl miliardu dolarů, pokud si změní název na „Dickipedii“ na alespoň jeden rok.

A přesně tady přichází ten největší paradox, který z jeho nenávisti dělá jeden velký a neopodstatnitelný nesmysl. Aby se jakákoliv AI (včetně Muskových modelů) vůbec naučila mluvit a znát fakta, musela přečíst a vykrást celou Wikipedii. AI modely jsou v podstatě digitální paraziti, kteří vyrostli na miliardách hodin práce lidských dobrovolníků. Bez Wikipedie by Grok i ChatGPT byly jen prázdné schránky.

Muskova vize encyklopedie bez lidí je nebezpečná. Wikipedie je výsledkem lidského dialogu, diskusí pod články a ověřování zdrojů. Je to živý organismus. Grokipedia bez lidského faktoru je jen statistický výpočet pravděpodobnosti. Pravda v podání AI není pravda, ale jen průměr nejpravděpodobnějších slov bez skutečného pochopení kontextu. Pokud nahradíme lidskou snahu o konsenzus algoritmem, který vlastní jeden miliardář, vzdáváme se kontroly nad tím, co považujeme za skutečné.

Tak už Víš proč?

Pokaždé, když někdo upraví překlep v článku o klimatu nebo přidá zdroj k historické události, bojuje proti informačnímu chaosu. Wikipedie přežila internet, který všechno zmonetizoval, a teď musí přežít internet, který všechno automatizuje. Potřebujeme ji, protože fakta bez lidského úsudku, empatie a kontextu jsou jen prázdná data. A to je v roce 2026 možná ta nejdůležitější lekce, kterou bychom si všichni měli odnést.