Každý rok 5. prosince se po celém světě slaví Mezinárodní den dobrovolníků — lidí, kteří věnují svůj čas, energii a skills, aby podpořili komunitu nebo reagovali na situace, kde zrovna chybí kapacity. Dobrovolnictví ale není jen hezké gesto nebo nějaká aktivita navíc. Je to jeden z pilířů, na kterém stojí fungování společnosti, krizové pomoci i udržitelného rozvoje. Pojďme se podívat, co o tom říkají výzkumy.
Den dobrovolníků vyhlásila OSN už v roce 1985. Cílem bylo (a pořád je) upozornit na to, že dobrovolnictví není doplněk systému, ale jeho součástí. Mluvíme o milionech lidí po celém světě, kteří se podílejí na vzdělávání, sociálních službách, péči o životní prostředí, komunitních aktivitách nebo rychlé pomoci při přírodních katastrofách. Podle programů OSN pro rozvoj patří dobrovolnictví mezi klíčové nástroje, které umožňují dosahovat cílů udržitelného rozvoje: pomáhá překonat nerovnosti, posiluje komunity a dokáže rychle reagovat když státní ani soukromé struktury nestíhají.
Dobrovolnictví není jen hezký dodatek, je to často pilíř, bez kterého by spousta služeb, pomoci a sociálních aktivit vůbec nefungovala. Existuje řada výzkumů a analýz, které dokazují, že dobrovolnictví má konkrétní, měřitelný dopad — na kvalitu života, sociální soudržnost nebo dostupnost služeb.
Podle analýz je mezi dobrovolnictvím a sociální soudržností silný vztah. Dobrovolnictví podporuje vzájemnou důvěru a propojení a pocit sounáležitosti ve společnosti. Lidé, kteří se věnují dobrovolnictví, často uvádějí vyšší pocit, že patří ke komunitě, že jsou součástí něčeho většího. Tento pocit sounáležitosti je zásadní, protože pevné sociální vazby jsou základem stabilních a odolných komunit. Nedávná studie ukázala, že dobrovolnictví výrazně přispívá ke zlepšení well-beingu komunit. Nejen materiálně, ale i psychicky. Další výzkum uvádí, že dobrovolnictví pomáhá zlepšovat kvalitu sociálního života. Lidé jsou více propojeni, snadněji navazují vztahy, mají lepší sociální oporu a životní spokojenost. To pro společnost znamená menší izolaci, menší riziko sociálního vyloučení a vyšší odolnost vůči krizím.
Organizace, neziskovky i komunální služby často závisí na dobrovolnictví. Bez nich by tady některé služby prostě chyběly. Dobrovolnictvo pomáhá tam, kde stát ani trh nestačí: v sociálních službách, komunitních centrech, krizové pomoci, ekologických aktivitách nebo vzdělávání. Výzkum z České republiky dokonce zkoumal ekonomickou hodnotu dobrovolnictví, a potvrdil, že v praxi jde o významný přínos, který usnadňuje fungování neziskových organizací a komunitních služeb.
Tam, kde systémy selhávají — při přírodních katastrofách, epidemiích, sociálních krizích — bývá dobrovolnictvo často první, kdo zasáhne. Reaguje totiž rychle, jelikož ho neomezuje zdlouhavá byrokracie nebo omezený rozpočet. Často zachrání to, co by jinak selhalo. Komunity s aktivní tradicí dobrovolnictví jsou navíc odolnější, mají totiž větší kapacitu se organizovat, podporovat členstvo a překonávat těžké chvíle.
Dobrovolnictví může sloužit jako způsob, jak překonávat sociální bariéry. Propojuje lidi z různých prostředí, kultur nebo generací. Například u migrantů může dobrovolnictví pomoci překonat izolaci, navázat sociální kontakty a usnadnit integraci.
Dobrovolnictví může mít obrovský dopad na společnost, ale může být přínosné i pro tebe, pokud chceš dělat něco, co má reálný smysl nezaložený na penězích. Ať už tě láká podpora lidí, péče o přírodu, práce s dětmi, komunitní centra nebo krizová pomoc, dobrovolnictví ti dá možnost být součástí změny, která je vidět.
Zapojit se můžeš například tady:
Ať už si vybereš cokoliv, není to závazek na celý život. Můžeš si zkusit jednorázovou akci, pravidelné setkávání nebo sezónní projekty. Podstatné je jen to, jestli ti to dává smysl a chceš být součástí něčeho, co bez dobrovolnictví nemůže fungovat.