Přihlášení se k heyfomo
Válka na Ukrajině: Ukrajinské síly osvobodily polovinu území, které Rusko od loňského února dobylo
I přesto, že je ukrajinská protiofenziva pomalejší, než se očekávalo, v mnoha směrech zaznamenává důležité taktické úspěchy. Ukrajina teď může navíc velmi dobře využít situace uvnitř ruské armády, která se stále potýká s důsledky vzpoury Wagnerovy skupiny.
Ruská plnohodnotná válka na Ukrajině trvá už více než sedmnáct měsíců, během nichž zemřelo téměř 9 200 civilistů. Celkem 535 z nich byly děti. Rusko pokračuje v zabíjení civilistů, v útočení na civilní cíle i v porušování mezinárodního práva. Deportuje ukrajinské děti na ruská území a snaží se ukrajinskou kulturu vymazat z historie. Ukrajina se ale statečně brání: její armáda údajně osvobodila už polovinu území, které Rusko od loňského února dobylo.
Ač je i podle samotného prezidenta Volodymyra Zelenského letní ukrajinská protiofenziva pomalejší, než se čekalo, ukrajinské síly i tak postupují na několika místech vpřed. Významných úspěchů dosahují například jižně od Klišivky (tedy asi 7 kilometrů jihozápadně od Bachmutu), ve směru Staromayorske i západně od Orikhivu. Podle náměstkyně ukrajinského ministra obrany, Hanny Maliar, navíc umírají ruské síly v oblasti Bachmutu, o který se vedly velmi těžké boje, asi osmkrát častěji než síly ukrajinské. Jedná se mimo jiné o výsledek ukrajinské taktiky v rámci protiofenzivy, která je založena na šetření ukrajinských lidských zdrojů za cenu pomalejšího tempa územních zisků. Ruské lidské zdroje i technika jsou v tomto případě naopak postupně opotřebovávány.
Rusko mimo pozemní boje nadále pokračuje v bombardování nejen ukrajinských vojenských objektů, ale také těch civilních. Jen před pár dny se terčem 19 raket různých typů opět stala Oděsa, přístavní město na jihu Ukrajiny. Zasažena v něm byla pravoslavná katedrála, řecký konzulát i infrastruktura, která je klíčová pro export přes Černé moře, a to nejen ukrajinského obilí. Podle Moskvy byl tento raketový útok, mimo jiné, odplatou za nedávné poničení Krymského mostu, který spojuje ruské pevninské území s ukrajinským poloostrovem Krym. Ten Rusové v roce 2014 nelegálně anektovali a nyní ho považují za část svého teritoria.
Kromě raket ale používá Rusko jako prostředek k bojům také drony, které se ukrajinská obrana snaží sestřelovat. Jen za červenec se hlavní město Kyjev stalo terčem šesti dronových náletů, další míří často i na Sumskou, Čerkaskou, Poltavskou nebo Žytomyrskou oblast. Rusko sice uvádí, že cílí jen na ukrajinské vojenské objekty a vojenskou techniku dodanou Západem, mnohdy ale jeho drony zasahují otevřená pole nebo třeba prázdné hangáry. Podle amerických zpravodajských služeb se navíc dodávky ruských dronů dramaticky zvýší, a to v důsledku pokračující rusko-íránské spolupráce.
I přesto, že je ukrajinská protiofenziva pomalejší, než se očekávalo, v mnoha směrech zaznamenává důležité taktické úspěchy. Ukrajina může nyní velmi dobře využít situace uvnitř ruské armády, která se stále potýká s důsledky vzpoury Wagnerovy skupiny. Ta zanechala na ukrajinském bojišti rozpracované úkoly, které ruští vojáci musí nyní dokončovat. Uvnitř armády navíc panuje napětí a snaha znovu nevytvářet systémové hrozby pro ruský stát, které právě nezávislost wagnerovců představovala. Ukrajina může tohoto ruského rozpolcení velmi dobře využít ve svůj prospěch, a posunout tak svou protiofenzivu blíže k úspěchu.
Zdroje: Institute for the Study of War, ČTK, Statista