Otázkou zůstává, jak dlouho si ještě ruský diktátor Putin dokáže udržet svou moc. Praskliny jsou v jeho systému vidět více, než byly dosud a je jen otázkou času, kdy se na scéně objeví další Prigožin.
Sobotní probuzení do dění uvnitř Ruska bylo pro mnohé z nás překvapením, určitě ale ne takovým, jakým bylo pro ruského diktátora Vladimira Putina. Jeden z jeho lokajů a jeho bývalý šéfkuchař Jevgenij Prigožin, který se spolu se svou žoldnéřskou Wagnerovou skupinou účastní bojů na Ukrajině na straně Ruska, totiž překročil hranici a zahájil povstalecký pochod. Kam? Na Moskvu.
Prigožin zveřejnil v pátek večer video, ve kterém obvinil ruské síly z útoku na jeho skupinu, přičemž několik jeho mužů zemřelo. Uvedl také, že ti, kteří jsou za incident zodpovědní, budou potrestáni – a zmínil jména ruského ministra obrany Sergeje Šojgua a velitele ruských sil Valerije Gerasimova. Ve videu následně vyzval k odstranění ruského armádního vedení.
Wagnerovci mají přitom s ruským armádním vedením spory dlouhodobě, v minulosti jim byly podle Prigožina například odepírány ruské dodávky zbraní a Putinův šéfkuchař obvinil už dříve Šojgua i Gerasimova ze zrady. Čtyřiadvacetihodinová vzpoura, kterou Prigožin v noci z pátka na sobotu rozpoutal, byla nicméně překvapivým krokem, který se za posledních několik desítek let v Rusku zatím nikdo neodvážil udělat. Ztrapnil totiž Putina nejen v očích jeho nejbližšího okruhu oligarchů, ale i v očích domácího publika, které v Rostově nad Donem přivítalo wagnerovce s otevřenou náručí – a uznalo Prigožina za svého nového lídra.
Už jen samotný fakt, že se žoldnéřská skupina dokázala před svým zastavením dostat během jednoho dne tak blízko k Moskvě, naznačuje, že ruské síly nebyly na takovou situaci absolutně připraveny a že Prigožinův krok překvapil i samotného Vladimira Putina, který si do té chvíle nedokázal představit vzpouru uvnitř svého systému. Zde je ještě důležité podotknout, že bychom neměli mluvit přímo o puči, podle všeho totiž Prigožin nechtěl sesadit Putina, ale právě Šojgua a Gerasimova. I přesto se ale jednalo o situaci nejvíce nepříjemnou pro ruského prezidenta, jeho autorita byla totiž podkopána a jeho obraz jakožto jediného a silného vůdce země byl smazán.
Postup wagnerovců se náhle zastavil v sobotu odpoledne poté, co bylo oznámeno, že Prigožin uzavřel dohodu s běloruským prezidentem Alexanderem Lukašenkem o deeskalaci napětí a následně do Běloruska sám odcestoval. Je zřejmé, že zde došlo k dalším dohodám, o kterých se my jakožto širší veřejnost nedozvíme, Lukašenka se totiž Prigožinova vzpoura nijak netýkala a běloruský prezident je navíc známým poskokem právě Vladimira Putina.
Jak rychle Prigožinova akce začala, tak i rychle skončila. Putin v pondělí vyzval wagnerovce, aby se buď začlenili do ruské armády, nebo odcestovali do Běloruska, což by byla pro ruskou armádu ta méně přívětivá možnost – sama totiž moc sil nemá a byla to právě Wagnerova skupina, která odváděla až dosud na Ukrajině nejvýznamnější kus práce. Co bude dál s Prigožinem, to jasné není, podle posledních informací přistálo jeho letadlo v úterý u Minsku, hlavním městě Běloruska, a tak je možné, že se o jeho další osud postará Lukašenko.
Co se Vladimira Putina týče, troufám si tvrdit, že žilka na jeho čele po víkendu zase vystoupila o něco více na povrch, dosud totiž jeho autoritu nikdo takto nezdiskreditoval, a ruský diktátor je tak slabší než kdy dříve. I jeho nejbližší oligarchové začali v sobotu jeden po druhém narychlo opouštět Moskvu, což pro Putina dobrou zprávou také není. Otázkou zůstává, jak dlouho si ještě svou moc dokáže udržet. Praskliny jsou v jeho systému vidět více, než byly dosud a je jen otázkou času, kdy se na scéně objeví další Prigožin.
Zdroj: ČTK