Turecko zažívá nejdůležitější volby za poslední století, favoritem druhého kola je prezident Erdogan

V Turecku se v posledních dnech odehrává historie. Po téměř dvaceti letech ve vrcholné politice se totiž současnému autoritářskému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi postavil rovnocený soupeř, totiž lídr opozice Kemal Kiliçdaroglu. A ač v prvním kole prezidentských voleb zaostával za Erdoganem téměř o 5 procentních bodů, donutil ho pokračovat do kola druhého. Pro vítězství potřebných 50 procent hlasů totiž nezískal ani jeden z nich – Erdogan obdržel 49,5 procenta, Kiliçdaroglu pak 44,9 procenta hlasů.

Podle analytiků se jedná o nejdůležitější turecké volby za posledních sto let, nerozhodnou totiž jen o budoucnosti země jako takové, ale i o zahraničním dění. Turecko je s 85 miliony obyvatel výrazným členem Severoatlantické aliance i důležitým hráčem Blízkého východu. Vedle toho je ale právě prezident Erdogan oblíbeným spojencem Vladimira Putina, který už téměř 15 měsíců vede na Ukrajině brutální a genocidní plnohodnotnou válku. Vítězství Erdogana by tak bylo malým vítězstvím i pro Putina.

Ač se Turecko staví k válce na Ukrajině neutrálně, v čele s Erdoganem tíhne k ruským praktikám a současná hlava státu je na dobré cestě stát se větším autoritářem. K němu je v kontrastu právě opoziční lídr Kemal Kiliçdaroglu, který nabízí zemi demokratickou alternativu. Slibuje Turkům nezávislost soudů, větší moc v rukou parlamentu i větší svobodu médií. Právě ta jsou totiž v zemi v současné době omezována Erdoganem i dalšími vládními činiteli, a to například skrze zásahy policie nebo žaloby. Zatím se nicméně nezdá, že by po svém případném zvolení Kiliçdaroglu nasměroval Turecko diametrálně jiným směrem, spíše že chce v zemi rozproudit proces demokratizace.

Že jsou současné turecké volby nadmíru důležité, ukazuje i volební účast, která dosáhla 89 procent. Země se navíc potýká s extrémní ekonomickou krizí a vysokou inflací, která v současné době činí 50 procent. Obyvatelstvem ale rezonuje i silné zemětřesení, které Turecko a Sýrii postihlo začátkem letošního února. V Turecku zemřelo v souvislosti s ním přes 50 tisíc lidí a vláda na něj reagovala velmi pomalu, za což si vysloužila silnou kritiku. Obecně je ale turecká společnost poměrně konzervativní a raději volí to, co zná, na což spoléhá i sám Erdogan. V zemi se ale objevují i hlasy, které vyjadřují svou obavu z dalších voleb – v těch by totiž podle nich už nemuseli vůbec možnost volit mít. I proto považují za důležité vyjádřit svůj názor dnes.

Otázkou také bylo, do jaké míry budou volby v Turecku demokratické. Ukázalo se, že nedemokratické byly především v období, které k nim vedlo – například v prosinci 2022 byl totiž z politiky vykázán istanbulský starosta Ekrem Imamoglu, který je shodou okolností také Erdoganovým hlavním rivalem. Následně byl odsouzen ke třem letům vězení za údajnou urážku soudců Nejvyšší volební rady. 

Druhé kolo prezidentských voleb se bude v Turecku konat už za dva týdny, v neděli 28. května. Favoritem je současný prezident Erdogan, jehož vláda je čím dál více autoritářská, je ale možné, že už za pár dní bude jeho dvacetiletá politická kariéra ukončena a v zemi začne proces demokratizace. Tak jako tak, v Turecku se v těchto dnech píše historie.

Zdroje: ČTK, Reuters, Council on Foreign Rleations, Foreign Policy