Podoba práce a pracovní doby se v posledních letech vlivem různých faktorů proměňují. Stále častější je práce na dálku i freelancerství. Znamená to konec klasických nine-to-five jobů, jak predikoval spoluzakladatel LinkedInu Reid Hoffman?
Spoluzakladatel platformy LinkedIn Reid Hoffman byl před několika lety v rozhovoru pro platformu World Affairs, ve kterém naznačil, že by tradiční pracovní model nine-to-five mohl postupem času zaniknout. Rozhovor nedávno sdílel americký podnikatel Neal Taparia na sociální síti X, video získalo přes milion zhlédnutí a téma se tak opět dostalo do širší diskuze.
Díky nástupu průmyslu a urbanizaci vznikl systém práce tak, jak ho známe dnes - práce na směny, nebo tzv. od devíti do pěti. Na přelomu milénia se však začaly věci měnit. Přišel internet a digitální technologie, které způsobily vytvoření nových pracovních pozic i forem a podob samotných zaměstnání.
V roce 2020 pak začala pandemie, která ukázala, že spousta prací se dá vykonávat pohodlně z domu a návštěvy officů nejsou tolik nutné. A v neposlední řadě ovlivňuje a ovlivní pracovní trh umělá inteligence, díky které se opět vytvářejí nové pracovní pozice, ale především se proměňuje podoba některých dalších zaměstnání tak, jak je známe.
Reid Hoffman v rozhovoru popsal, že lidé v dohledné době už nebudou vykonávat práci plně jako zaměstnanci, ale budou pracovat například v rámci tzv. gig ekonomiky, při které nevznikají klasické vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, ale jde spíš o krátkodobé flexibilní spolupráce na základě dohody. Takové menší spolupráce pak bude mít člověk dvě nebo tři, což bude tvořit jeho příjem.
Podobně přemýšlí nad budoucnosti zaměstnání i Deborah Perry Piscione, podnikatelka ze Silicon Valley a autorka připravované knihy Employment Is Dead: How Disruptive Technologies Are Revolutionizing the Way We Work.
Ta říká, že vlivem nových technologií, AI nebo vývoje virtuální reality vznikne pestrá škála nových zaměstnání, ať už se bude jednat o pracovníky*pracovnice dohlížející na systémy umělé inteligence, aby zajistili etické fungování a efektivnost, architekty virtuální reality nebo třeba inženýry biotechnologií.
Podle Piscione se proměňuje i definice úspěchu a cesta, jak ho dosáhnout. Už nestačí se dobře učit, získat titul a postupně si budovat kariéru v jednom zaměstnání.
Úspěšní podle ní budou lidé, kterým se podaří kombinovat své příjmy například z tradičního zaměstnání a pasivních digitálních příjmů nebo kombinací zmíněných flexibilních menších úvazků, o kterých mluvil i Hoffman. Úspěšní budou ti, kterým se podaří dobře spojit pracovní a osobní život, udržet si v neustále se měnícím světě pevné duševní zdraví a přizpůsobit se přicházejícím změnám.
Čím dál důležitějším se stává také self-brand, pověst člověka a digitální prezentace. Úspěšnost se také bude dát shledat v povoláních, která budou mít ve světě ovlivněném změnou klimatu či sociálních nerovností společenský a etický přesah. Důležitá bude schopnost využívat nové technologie a umělou inteligenci.
Podle Jaye Zagorskeho, profesora obchodu, veřejné politiky a práva z Bostonské univerzity, to s koncem tradiční pracovní doby nebude tak horké a predikce jejího zániku se nenaplní, ačkoliv s názory Hoffmana či Piscione částečně souhlasí.
Práce ve službách, tedy například uklízeči*uklízečky nebo pracovníci*pracovnice letového provozu, podle něj budou mít vždy pevnou pracovní dobu.
Zagorsky říká, že jsou zaměstnanci*zaměstnankyně 9-5 prací motivovaní čím dál tím více zaměstnaneckými benefity, což je pro zaměstnavatele ekonomicky náročnější a na tyto full time pozice proto najímají méně lidí, zbytek doberou právě skrze flexibilní externí spolupráci a ušetří tak na benefitech, což je podle něj hlavním důvodem evoluce tradiční pracovní doby a vývoj technologií je spíše vedlejší.