Toxické tofu. Firmy v Indonésii používají při výrobě jídla plastový odpad ze západu

Západní země mají ve zvyku „uklízet“ svůj odpad na pobřeží jihovýchodních asijských zemí jako jsou Filipíny, Indonésie, Vietnam nebo Malajsie. Zašlo to do takového bodu, že na začátku května filipínský prezident Rodrigo Duterte pohrozil, že s Kanadou ukončí diplomatické vztahy, pokud si zpátky nevezme 1500 tun odpadu, které do Filipín dovezla mezi lety 2013 a 2014.

Není to ale jenom Kanada - odpad do oblasti pod záminkou importu vozí celá řada dalších zemí, třeba Velká Británie, Spojené státy nebo Austrálie a dělají to už minimálně 25 let.

Plast jako palivo

Ačkoliv se s tím jihovýchodní země v Asii snaží něco dělat, občas musí být trochu kreativní. V indonéské Východní Jávě plastový odpad zpracovávají v továrnách na výrobu tofu, které se v regionu prodává. Odpad slouží jako palivo pro zhruba 60 továren ve vesnici Tropodo na ostrově Jáva a praktika u odbornictva vzbuzuje obavy ohledně zdravotní bezpečnosti.

Dopady na zdraví

Rozklad plastů pálením produkuje mikroplasty, které se pak vypouští do vzduchu, vody a okolních ploch, takže pak snadno dojde ke kontaminaci všeho okolo, včetně jídla, a v tomto případě tofu.

Efekt mikroplastů na lidské zdraví se pořád studuje, ale vědci a vědkyně je spojili s kardiovaskulárními onemocněními, problémy s dýchacími cestami nebo s mrtvicí.

Další problém je i prach, který spalováním vzniká, ten se totiž šíří i do většího okolí a může tak kontaminovat širší potravinový řetězec, především skrze slepičí chovy.

Studie z roku 2024 objevila, že lidé v Jakartě, kteří konzumují vejce od slepic pohybujících se venku, mají v těle 48krát vyšší levely toxického dioxinu, než je bezpečná míra.

Tofu z Tropoda pak obsahuje vysokou míru mikroplastů ve formě vláken ve velikosti od 0.15mm do 1.76mm.

Proč se používají plasty jako palivo?

Jednoduchý důvod - cena. Obyčejně továrenské kotle pálí dřevo, jeho cena je ale podstatně vyšší. Podle výpovědi pro The Guardian jedna z továren spálí množství plastů rovnající se jednomu náklaďáku (cca 3 tuny) za dva dny a stojí je to 13 dolarů. Stejné množství dřeva by je vyšlo na 130 dolarů.

Diotoxiny ze spalování mohou způsobit mimo jiné vývojové problémy u dětí, problémy s imunitou nebo plodností a někteří vlastníci továren na tofu jsou z efektů znepokojení, nicméně návrat k pálení dřeva by je stál mnohonásobně víc peněz. „Mohli by utratit 1,5 milionů rupií (97 dolarů) za týden, aby nakoupilo dřevo jako bezpečnější palivo. Ale plastový odpad jim firmy dovezou zadarmo,“ řekl spoluzakladatel výzkumné agentury Nexus3 Foundation Yuyun Ismawati.

Novrizal Tahar z indonéského Ministerstva zdravotnictví souhlasí s tím, že se jedná o nebezpečnou praktiku a vláda podle něj pracuje na zákazu importu plastového odpadu do země. Podle indonéského odbornictva se navíc jedná o tzv. odpadový kolonialismus.

Zdroje: The Guardian, Business Insider, The NewYork Times