Co bys měl*a vědět o mikroplastech a jak se jim (ne)vyhnout?

Co vlastně mikroplasty jsou?

Jak už název naznačuje, mikroplasty jsou mikroskopické nebo sotva viditelné úlomky plastů, které se nachází v podstatě všude okolo nás. Většina z nich vzniká postupným ulamováním z větších kusů plastů, napřílad z PET lahví (tzv. sekundární mikroplasty). Fragmenty se pak hromadí ve vodě, na dně oceánů, v půdě ale i v lidském těle včetně mozku.

Jsou všude a vyhnout se jim úplně nedá

Malé částečky plastů jsou už úplně všude - kromě vody a půdy se nachází i v jídle, v kosmetice, ve vzduchu a kromě lidského mozku je máme i v krvi a dalších orgánech. Tenhle fakt je známý už několik let a zatím se nedá přesně říct, jaké to má dopady na naše zdraví (i když existují studie, které mikroplasty spojují se srdečními potížemi), jedna věc je ale jistá - mikroplastům se nevyhneš ať už se budeš snažit sebevíc.

Můžeš je ale ve svém životě minimalizovat.

Vyhýbej se "rychlým" plastům

Ne všechno, co se kontaminace mikroplasty týče, je ve tvé kontrole, některé věci ale ovlivnit můžeš. Například omezením plastů, které tvým životem rychle cirkulují a nutně je nepotřebuješ - na pití je rozhodně lepší skleněná nebo nerezová lahev než PETka, plastové sáčky v obchodě můžeš vyměnit za papírové nebo plátěné atd. Většina kontaminace pochází z věcí, které používáš opakovaně, snížení celkového obsahu plastů v tvém životě ti ale neuškodí.

Kuchyň a jídlo

This is the real deal. V kuchyni mikroplastů najdeš celou spoustu a možná o nich ani nevíš - plastové příbory, prkýnka, nádobí, krabičky, ale třeba i klasické houbičky na mytí nádobí, které uvolňují až 6.5 milionů mikroplastových vláken na jeden gram během toho, co se postupňě opotřebovávají. Potenciálně nebezpečné jsou právě věci s plastovými částmi, které používáš opakovaně. K nim se ředí třeba i kapslové kávovary nebo mixéry.

Některé z nich ale můžeš vyměnit za jiný materiál - plastové příbory za kovové či dřevěné, krabičky třeba i za skleněné varianty stejně jako plastová prkýnka. I když u nich už je debata trochu rozsáhlejší.

Podle odhadů v jídle snědí obyvatelé USA jen z proteinů až 3,8 milionů mikroplastů za rok. Každý kousíček se počítá a nejvíc jich najdeš v hodně zpracovaných jídlech jako je fastfood. Plasty by se taky neměly zahřívat, což platí pro třeba pro krabičky na jídlo nebo plastové kelímky na horké nápoje.

Mikroplastům se kompletně nevyhneš nikdy, nemusíš z toho ale hned panikařit. Jsou jednoduše součástí našich životů a jediné, co můžeš udělat je, minimalizovat jejich množství, jak nejlépe to jde.