Svět se stává stále více autoritářským, v roce 2026 by mohlo v plně demokratickém státě žít méně než 5 % světové populace

Demokracie má problémy, a to dost zásadní. Podle posledních reportů se totiž svět stává čím dál více autoritářským a počet zemí, které mohou být považovány za demokratické, se za posledních dvacet let výrazně snížil. Podle některých studií se dokonce v roce 2022 stal autoritářtějším větší počet států, než v kterémkoliv roce od roku 1990.

Úpadek demokracie je nejdramatičtější v tichomořské oblasti, východní Evropě, střední Asii, Latinské Americe a Karibiku. Jednotlivé oblasti mají ale své specifické politické události i motivace a při zkoumání důvodů pro antidemokratické nálady je tak důležité brát tato specifika v potaz. Svou roli navíc hraje v posunu k autoritářské vládě v dané zemi také její historie, která nutně určuje současné poměry a na politické tendence má svůj nezanedbatelný vliv.

Například v Africe není jedním z hlavních problémů samotný vzestup populistických vůdců, ale spíše snaha posílit tamní demokratické instituce, které byly vždy náchylné k rozvratu. Jedná se totiž o systémovou chybu, na kterou jednotlivé země nyní doplácí. Kromě Kamerunu nebo Ugandy se jedná aktuálně třeba o Niger, ve kterém provedla vojenská junta před pár týdny převrat a která začíná zemi posouvat vpřed ruským a čínským směrem.

Co se oblasti Asie týče, Čína nabídla mnoha autokratům v regionu atraktivní alternativu k západní liberální demokracii, když dosáhla skrze centralizování moci v rámci autoritářské vlády velmi vysoké úrovně hospodářského rozvoje. V Jižní Americe byl naopak mezi lety 2000 a 2015 trend demokracie velmi rozšířený, pak ale začalo i v tomto regionu docházet k jeho úpadku především kvůli rostoucí korupci.

Evropa je v tomto ohledu velmi specifická, jelikož zde dochází ke značné různorodosti, co se přístupu k demokracii týče. Ta upadá například v Maďarsku v čele s premiérem Viktorem Orbánem nebo v Polsku, kde je čím dál více vyzdvihován konzervatismus. Naopak silná občanská společnost demonstrovala svou důležitost v České republice v rámci nedávných prezidentských voleb nebo ve Slovinsku při tvorbě nových politických stran.

Vzhledem k tomu, že autokracie vyvolávají mnohdy konflikty, šíří dezinformace a zapojují se třeba i do přeshraničních kybernetických útoků, představuje vzestup autoritarismu pro demokracii v podstatě naléhavou existenční hrozbu. Zabránit úpadku demokracie mohou jednotlivé země a jejich občané skrze posilování vzájemného dialogu i podporování občanských aktivit a společností, díky kterým dochází k větší toleranci a porozumění a díky kterým přežívá víra v hodnotu demokracie. Jen tak mohou stále demokratické země zabránit vzestupu populistů a omezit příležitosti pro jejich úspěchy.