Přihlášení se k heyfomo
Vojenská junta v Nigeru svrhla demokraticky zvoleného prezidenta Bazouma a důrazně odmítla francouzský vliv v zemi
Světové organizace i lídři už vyzvali vojenskou juntu, aby dosadila jedinou legální hlavu státu Bazouma zpět do čela Nigeru. Nezdá se ale, že by pučisté měli v plánu vyhovět požadavkům západních představitelů – právě převrat je ve svých následcích mimo jiné i důrazným odmítnutím především francouzského diktátu, který zemi během dob kolonialismu desítky let sužoval a který v ní má pozůstatky dodnes.
Minulý týden došlo v oblasti střední a západní Afriky již k devátému vojenskému převratu, který se řadí k dalším, jenž v posledních třech letech značně destabilizovaly region Sahel. Ten se stal v roce 2022 epicentrem světového terorismu a podle dostupných údajů se podílel na 43 procentech úmrtí v důsledku terorismu – jen pro představu, je to více než v jižní Asii, na Blízkém východě i v severní Africe dohromady. V Sahelu dochází v posledních desetiletích k nárůstu terorismu především kvůli nedostatkům základních služeb, konkurenci o vzácné přírodní zdroje, masovému vysídlování i stále se zvyšujícímu napětí mezi jednotlivými komunitami.
A právě islámský extremismus, který je s terorismem v regionu spojován a který podle pučistů Niger nepotlačuje, je údajně důvodem pro současný vojenský převrat v zemi. Ten započal před dvěma týdny, když několik příslušníků prezidentské stráže v čele s nigerským generálem Abdourahamanem Tianim zablokovalo vstup do prezidentského paláce a sesadilo demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma z funkce. Nigerská armáda vojenský puč záhy podpořila a do ulic se vydaly tisíce stoupenců vojenské junty, kteří mávaly v ulicích hlavního města Niamey ruskými vlajkami a skandovaly jméno Vladimira Putina.
Francie, která byla až do 60. let 20. století nigerským kolonizátorem a která má v Nigeru stále spolu s 1 500 vojáky i leteckou základnu, začala v reakci na převrat ze země evakuovat své občany a důrazně varovala vojenskou juntu, že nebude tolerovat žádný útok proti francouzským zájmům. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) přerušilo zase s Nigerem vztahy a schválilo použití síly, pokud nebude svržený prezident Mohamed Bazoum do týdne navrácen do funkce. Deadline vypršel nigerské vojenské juntě v neděli večer, ta v reakci na něj uzavřela až do odvolání vzdušný prostor země. Situace je tak v Nigeru čím dál vypjatější a nyní se očekává, kdo v regionu udělá další krok.
Světové organizace i lídři už vyzvali vojenskou juntu, aby dosadila jedinou legální hlavu státu Bazouma zpět do čela země a Evropská unie pozastavila s Nigerem finanční podporu a bezpečnostní spolupráci. Nezdá se ale, že by pučisté měli v plánu vyhovět požadavkům západních představitelů – právě převrat je ve svých následcích mimo jiné i důrazným odmítnutím především francouzského diktátu, který zemi během dob kolonialismu desítky let sužoval a který v ní má pozůstatky dodnes.
Niger se naopak začíná ubírat čím dál více ruským a čínským směrem, ekonomický i politický vliv obou zemí v Africe totiž neustále narůstá a své vojenské operace na kontinentě provádí také ruská Wagnerova skupina v čele s Jevgenijem Prigožinem. Nezdá se však, že by právě toto žoldnéřské uskupení bylo do současného puče v Nigeru zapojeno.
Zdroje: ČTK, Vox, ICCT, The Guardian