Ruská úchylka strašit atomovkama, jak to s nimi tedy má?

Nebylo by týdne, aby se z úst ruské propagandy, popřípadě přímo zástupců vlády, neozvala slova o hrozbě jaderného konfliktu. Nutno podotknout, že ačkoliv se tato rétorika s invazí na Ukrajinu znásobila, pro Rusko se nejedná o nic nového.

Sám Vladimir Putin už na začátku války veřejně oznámil, že uvedl nukleární síly do speciální pohotovosti. Analytici však tvrdí, že se jedná spíše o zastrašování ostatních zemí než o signál jakékoli touhy použít jaderné zbraně.

Jaderné zbraně totiž existují téměř 80 let a mnoho zemí je považuje za odstrašující prostředek, který nadále zaručuje jejich národní bezpečnost, informuje BBC.

Jak to tedy ale Rusko s atomovkami má? Všechny údaje o jaderných zbraních jsou pouhými odhady, ale podle Federace amerických vědců má Rusko v současné době 5 977 jaderných hlavic – tedy zařízení, která mohou způsobit jaderný výbuch.

Toto číslo každopádně zahrnuje asi 1 500 hlavic, které jsou vyřazeny a připraveny k demontáži. Ze zbývajících asi 4500 je většina považována za strategické jaderné zbraně, tedy balistické střely nebo rakety, které lze zaměřovat na velké vzdálenosti. To jsou zbraně obvykle spojované s jadernou válkou.

DISCLAIMER: Ve videu v tweetu výše jsou záběry z ruské státní propagandistické televize. Zmíněná doba dopadu atomových raket do Evropy je technologicky nemožná.🧐

Zbytek jsou menší, méně ničivé jaderné zbraně pro použití na krátkou vzdálenost na bojištích nebo na moři. Z toho nám tak vyplývá, že Rusko opravdu nemá připraveny tisíce jaderných zbraní dlouhého doletu, které by srovnaly se zemí celý západní svět.

Odborníci odhadují, že v současné době je „rozmístěno“ asi 1 500 ruských hlavic, které se nachází na raketových základnách, bombardérech nebo na ponorkách na moři. S tím, jak si v současné době ruská armáda vede na Ukrajině, se často objevují mezi odborníky také pochyby o tom, v jakém stavu ruské jaderné síly jsou. Takovéto zbraně totiž potřebují častou údržbu, čemuž míra korupce a současný stav ruské techniky na Ukrajině příliš neodpovídá.

Rusko navíc není jediné, kdo vlastní jaderné zbraně. Mezi další patří NATO (5943), Čína (350), Pákistán (165), Indie (160), Izrael (90) a Severní Korea (20). Čína, Francie, Rusko, USA a Spojené království jsou pak mezi 191 státy, které podepsaly Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT).

Podle dohody musí ti, již smlouvu podepsali, snížit své zásoby jaderných hlavic a teoreticky se zavázat k jejich úplné likvidaci, což se od 70. a 80. let 20. století také děje. Státy jako Indie, Izrael a Pákistán se k NPT nikdy nepřipojily – a Severní Korea v roce 2003 odešla. Izrael je jedinou zemí z devíti, která nikdy formálně nepřiznala svůj jaderný program – ale je všeobecně uznáváno, že jaderné hlavice má. Ukrajina nemá žádné jaderné zbraně a navzdory obvinění prezidenta Putina neexistují žádné důkazy, že by se je pokusila získat.

Ruská politika uznává jaderné zbraně pouze jako odstrašující prostředek a uvádí čtyři případy jejich použití:

- V případě odpálení balistických raket útočících na území Ruské federace nebo jejích spojenců

- V případě použití jaderných zbraní nebo jiných druhů zbraní hromadného ničení proti Ruské federaci nebo jejím spojencům

- V případě útoku na kritická vládní nebo vojenská místa Ruské federace, který ohrožuje její jadernou kapacitu

- V případě agrese proti Ruské federaci s použitím konvenčních zbraní, když je ohrožena samotná existence státu