Rozdělená Brazílie zažila svůj vlastní 6. leden, vyšetřován bude i exprezident Bolsonaro

Jen týden po jmenování nového prezidenta do funkce zažila i Brazílie po vzoru Spojených států svůj 6. leden. V roce 2021 zaútočili ve Washingtonu, D.C. přívrženci Donalda Trumpa na Kapitol, sídlo amerického Kongresu, a to ve snaze demonstrovat svůj odpor vůči novému prezidentovi Bidenovi a projevit nesouhlas s výsledkem voleb, které byly podle nich zmanipulované. Událost zanechala na místě několik desítek zraněných, pět mrtvých a zásadním způsobem rozdělenou americkou společnost.

Teď je rozdělena i ta brazilská. Začátkem října se v zemi totiž konaly prezidentské volby, ve kterých se proti sobě postavili tehdejší autokratický prezident Jail Bolsonaro a exprezident Lula. Programy a postoje obou kandidátů snad nemohly být více odlišné, země se tak rozdělila na dva tábory. Volby však mohou vynést pouze jednoho vítěze, a tím se na podzim stal levicový Lula, který 1. ledna 2023 složil přísahu. Jeho soupeř Bolsonaro volební porážku odmítl uznat a nepodloženě začal tvrdit, že brazilský volební systém není důvěryhodný. Před inaugurací nového prezidenta následně odletěl ze země do Spojených států, zanechal za sebou ale vyburcovaný tábor svých podporovatelů. A právě ten 8. ledna vybouchl.

Bolsonarovi přívrženci se jen týden po uvedení Luly do funkce mobilizovali a vtrhli do brazilského parlamentu, který sídlí v hlavním městě Brasília. Útokem vzali i další vládní budovy, jako je například nejvyšší soud či samotný prezidentský palác, tisíci demonstrantů bylo ale zaplaveno celé okolí, a ač se samotný prezident Lula v hlavním městě zrovna nenacházel, do pohotovosti byl uveden celý policejní aparát. Na záběrech z místa jsou vidět potyčky mezi protestujícími a bezpečnostními složkami, do konfliktu se ale nechtěně dostalo i několik novinářů. Po několika hodinách se policii podařilo dostat situaci pod kontrolu, země ale zůstává nadále ve střehu.

Útok podporovatelů exprezidenta Bolsonara odsoudili nejen světoví lídři, například americký prezident Joe Biden, německý kancléř Olaf Scholz nebo generální tajemník OSN António Guterres, ale také samotný Bolsonaro. Ten uvedl, že vniknutí do vládních budov už je za hranou. Odpovědnost za útoky či podněcování k nim však odmítl. S tím evidentně nesouhlasí soudce nejvyššího brazilského soudu, který zahrnul krajně pravicového Bolsonara do vyšetřování násilností. Kvůli svému podílu při rabování státních institucí byl už zatčen například Bolsonarův exministr spravedlnosti Anderson Torres. Brazílii tak čekají krušné měsíce a možná i roky, které teprve ukážou, do jaké míry byl Bolsonaro zapojen do útoků a jak, zda vůbec, dokáže rozdělená země fungovat.

Zdroje: ČTK, BBC, The Guardian, Reuters