Už v neděli 2. října čekají jednu z největších demokracií světa prezidentské volby. Kdo na hlavu státu kandiduje a proč je země názorově tolik rozdělená?
O víkendu půjdou Brazilci k prezidentským volbám. Povinně, tak jako každé 4 roky. A rozhodovat budou v podstatě jen mezi dvěma kandidáty – současným prezidentem Jairem Bolsonarem a bývalou hlavou státu Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Oba kandidáti se pyšní pestrou historií a brazilská společnost je tak značně polarizovaná.
Pravicový populista a autokrat Jair Bolsonaro je prezidentem Brazílie od roku 2018. Bývalý armádní kapitán má za cíl usnadnit přístup ke zbraním pro běžné občany, bojovat proti genderové ideologii a vládnout zemi na křesťanských principech. Během svého čtyřletého mandátu provedl dlouho očekávanou důchodovou reformu a nyní slibuje pokračování v reformě brazilského státu.
Není ale reforma jako reforma. Podle Human Rights Watch totiž Bolsonaro, přezdívaný brazilský Trump, ohrožuje v zemi demokracii, a to hned několika způsoby. Podporuje například kampaně stavěné proti nejvyššímu soudu, šíří fake news o zmanipulovaných volbách, a především omezuje v Brazílii svobodu slova. Bolsonaro, který má jen na TikToku 2,7 milionu sledujících, blokuje na komunikačních platformách příznivce svých oponentů. Jeho vláda už navíc požadovala pro nejméně 16 kritiků trest odnětí svobody, a to včetně novinářů či univerzitních profesorů.
Že je Jair Bolsonaro kontroverzní postavou brazilské politiky, se ukázalo už v předvolební kampani v roce 2018. Na jednom z meetingů na něj zaútočil muž z davu nožem a tehdejšího favorita voleb pobodal. Bolsonaro tak musel podstoupit operaci, z níž se rychle zotavil, a ve volbách následně vyhrál. Podle některých průzkumů přispěl tehdy k jeho vítězství právě útok nožem.
Levicový Luiz Inácio Lula da Silva, zkráceně jen Lula, je bývalým prezidentem Brazílie z let 2003 až 2010. Mezi jeho cíle v prezidentské funkci patří zvýšení ochranných opatření pro amazonský prales, obnovení mnohostranné mezinárodní politiky i vymýcení hladu v zemi.
I Lula je ale terčem kritiky. V roce 2018 byl totiž odsouzen na 12 let vězení za korupci a praní peněz, z vazby byl ale nakonec propuštěn po osmnácti měsících. To jeho příznivce potěšilo, druhou část brazilské společnosti podporující Bolsonara naopak pobouřilo. I kvůli Lulově kontroverzní minulosti jsou letošní prezidentské volby tolik polarizované.
Že budou nadcházející volby v Brazílii jedněmi z těch nejdramatičtějších, je zřejmé už nyní, zdá se ale, že levicový kandidát má navrch. Podle čtvrtečního průzkumu agentury DataFolha by deset dní před prvním kolem voleb získal Lula da Silva 47 % hlasů, jeho hlavní soupeř Bolsonaro jen 33 %. Výsledky voleb v Brazílii ale předvídají také například počty prodaných ručníků s fotografiemi kandidátů. Statistiky prodejců se přitom shodují s výsledky sondáží – k vítězství má nakročeno bývalý prezident a levicový kandidát Lula.
Už tento víkend se ukáže, zda měly ručníky pravdu. Brazílie si do svého čela zvolí buď autokrata a pravicového populistu Bolsonara, nebo levicového bývalého vězně Lulu. Ať už je výsledek jakýkoliv, jihoamerická země se v neděli stane zemí rozdělenou.