Je deset večer, chceš už jenom odpočívat v posteli, ale tvoje hodinky na tebe agresivně blikají, že ti do „splněného cíle“ chybí ještě 1 500 kroků. Zvedneš se a začneš rázovat po pokoji jako blázen, abys uzavřel*a ten pomyslný kruh. Ale co když ti řeknu, že magické číslo 10 000 nevymyslel žádný tým lékařů, ale jeden šikovný japonský markeťák v 60. letech?
Píše se rok 1964 a v Tokiu právě končí olympiáda. Japonsko žije sportem a firma Yamasa Clock and Instrument Company chce prodat svůj nový krokoměr. Potřebují název, který lidi nakopne. Pojmenují ho Manpo-kei. V překladu „man“= 10 000, „po“= krok, „kei“= měřič. Tedy „měřič 10 000 kroků.“
Proč zrovna 10 000? Protože japonský znak pro desítku tisíc (万) vypadá trochu jako kráčející postavička. Znělo to dobře, vypadalo to dobře a snadno se to pamatovalo. Žádné studie, žádné klinické testy, prostě jen geniální branding, který se propsal do globálního povědomí natolik, že ho dnes jako defaultní nastavení používají i ty nejmodernější chytré hodinky.
Věda se na tenhle japonský marketingový tah podávala pořádně pod lupu až v posledních letech a výsledky mluví jasně: univerzální číslo neexistuje, ideální počet kroků se odvíjí hlavně od tvého věku.
Pro lidi pod 60 let zdravotní benefity (tedy snižování rizika předčasného úmrtí) se maximalizují někde mezi 8 000 a 10 000 kroky denně. Jakmile tuhle hranici překročíš, křivka se začíná narovnávat a další tisíce kroků už ti nepřinášejí žádný dramatický „bonus” pro tvou dlouhověkost. U starších lidí nad 60 let se tenhle pomyslný strop pohybuje dokonce mnohem níž, konkrétně mezi 6 000 a 8 000 kroky.
Fascinující je i studie, která zjistila, že největší zdravotní boost nastává už při dosažení hranice 4 400 kroků denně. V porovnání s lidmi, kteří ujdou 2 700 kroků, je u této skupiny riziko úmrtí nižší o celých 41 %. Pro zdravé srdce se pak pozitivní změny začínají dít už někde kolem hranice 2 300 kroků.
Všechny tyto studie se shodují v jednom - vztah mezi chůzí a zdravím není lineární do nekonečna. Existuje bod, za kterým už víc kroků neznamená víc zdraví, ale spíš jen víc spálených kalorií nebo víc únavy. Pro většinu lidí je oním zlatým standardem pro prevenci kardiovaskulárních chorob přibližně 7 000 až 8 000 kroků. Vědci a vědkyně navíc zdůrazňují, že důležitější než číslo na displeji je kadence, tedy jak rychle jdeš.
Honba za tak velkým číslem, jako je 10 000, může být pro spoustu lidí spíš demotivující. Pokud máš full-time job nebo školu a prostě to nedáváš, končí to pocitem viny. Realita je taková, že 10 000 kroků je skvělý cíl, pokud tě baví, ale není to žádná zdravotní hranice, přes kterou nejede vlak.
Místo toho, abys řešil*a, jestli jsi dneska nachodil*a 8 000 nebo 10 000 kroků, se radši soustřeď na to, aby ten pohyb byl trochu svižný. Třicet minut svižné chůze, u které se trochu zadýcháš, je pro tvůj kardiovaskulární systém mnohem víc worth it, než se celý den jen tak líně ploužit po bytě nebo kanceláři, abys tam tu desítku za každou cenu doklepal*a.