Prodáno! Jak marketing udělal z proteinu náboženství

Ještě před deseti lety byl protein výsadou kulturistů a kulturistek, kteří o sto šest shakovali podezřelý prášek, aby vypadali jako Arnold. A dnes? Dnes je protein všude. Najdeš ho v jogurtech, tyčinkách, pečivu a dokonce i ve vodě nebo chipsech. Fitness influenceři a influencerky tě přesvědčují, že pokud do sebe denně nenaláduješ tolik gramů bílkovin, kolik váží malé slůně, tvoje svaly se vypaří.

Jak se ale z obyčejné stavební látky stal marketingový kult, který nás nutí platit dvojnásobek za puding jen proto, že má na obalu velkým písmem napsáno „HIGH PROTEIN“?

Síla obalů a health halo effect

Marketingoví experti a expertky využívají psychologický trik zvaný „health halo“ (zdravotní svatozář). Ten funguje jednoduše: vezmeš nutričně (pod)průměrný produkt (třeba sladkou tyčinku plnou cukru a palmového tuku), přidáš do něj trochu syrovátkového izolátu a na obal plácneš nápis PROTEIN.

Tvůj mozek to okamžitě vyhodnotí jako „zdravé“. Studie ukazují, že spotřebitelstvo vnímá produkty obohacené o protein jako zdravější a dietnější, i když jsou často kalorickou bombou plnou látek, o kterých se rozhodně nemůže říct, že jsou pro tvé tělo dobré. Značky tak cílí na naši nejistotu ohledně vlastního těla. Říkají nám: „Chceš být fit, hubený*á a atraktivní jako tenhle influencer? Kup si tuhle proteinovou sušenku.“ Ve skutečnosti si ale často kupujeme jen předraženou sladkost s lepším PR.

Kolik proteinu skutečně potřebuješ?

Pokud sleduješ fitness videa, možná máš pocit, že bez 2 gramů bílkovin na kilo tělesné váhy nepřežiješ. Realita je ale střízlivější. Většina výživových doporučení (např. WHO nebo EFSA) uvádí pro běžného dospělého člověka cca 0,83 g bílkovin na kg tělesné hmotnosti.

Pokud aktivně sportuješ nebo se snažíš nabrat svaly, číslo se zvedá cca na 1,6 až 2,2 g/kg, ale většina lidí ve zdrojových zemích a semiperiferiích, včetně Česka, trpí spíše nadbytkem energie než nedostatkem bílkovin.

Problém je, že marketing ignoruje kontext. Tělo má limit, kolik bílkovin dokáže naráz efektivně využít pro syntézu svalů (tzv. muscle protein synthesis). Cpát do sebe 50 g proteinu v každém jídle neznamená, že ti narostou větší svaly. Znamená to jen to, že tvoje tělo musí makat, aby ten nadbytek spálilo jako energii nebo uložilo do tuků. How the tables have turned.

Temná stránka proteinové mánie: Může nám škodit?

Kromě toho, že proteinifikace potravin vysává naše peněženky, může mít i stinné stránky pro zdraví.

1. Trávicí potíže: Spousta „high protein“ produktů je plná umělých sladidel (jako maltitol), která ve velkém množství způsobují nadýmání a průjmy.

2. Zatěžování ledvin: Vysoký příjem bílkovin ledviny zdravého člověka pravděpodobně nezničí, ale zbytečně je zatěžuje. Extrémní proteinová dieta tak pro jedince se skrytou vadou ledvin může představovat problém.

3. Absence skutečného jídla: Proteinový prášek a tyčinky nikdy nenahradí komplexní stravu s obsahem živin, které jsou životně důležité pro naše tělo. Když se soustředíme jen na makra a hrotíme bílkoviny, často zapomínáme na vlákninu, vitamíny a minerály. Dej si místo proteinové čokolády radši třeba čočku, rybu, zeleninu a oříšky. Tvoje tělo ti poděkuje.

Tady máš nápady na nutričně výživná jídla, která obsahují i dostatek bílkovin:

Jaký je tedy verdikt? Bílkoviny jsou nezbytné, o tom žádná. Nenech se ale zmanipulovat k tomu, že je musíš mít v každé sladkosti. Skutečné jídlo je vždycky víc, než marketingový hype v prášku.

PS: Všechna videa s „proteinovým cukrovím“ budu letos nahlašovat, protože už to nemůžu vidět. Dej si normální cukroví a výživný hlavní chod for everyone's sake.