Alkohol máme v Česku spojený s medicínou tak silně, že odmítnout „zdravotní“ štamprli se rovná téměř urážce hostitele*ky. Jenže zatímco nám marketing a lidová moudrost prodaly představu alkoholu jako prevence, naše tělo ve skutečnosti svádí toxický boj. Jak vznikl mýtus o tom, že se můžeme propít ke zdraví, a proč je „vypálení červa“ nesmysl?
Kde se vzala myšlenka, že je alkohol, konkrétně víno, elixírem pro naše srdce? Za tento globální masterclass v marketingu vděčíme 90. létům a fenoménu zvanému Francouzský paradox. V roce 1991 odvysílala americká stanice CBS reportáž, která tvrdila, že ačkoliv Francouzi a Francouzsky konzumují obrovské množství nasycených tuků, mají nízký výskyt srdečních chorob. Důvod? Prý díky pravidelnému pití červeného vína.
Tato zpráva způsobila v USA nárůst prodeje červeného vína o 44 % a mýtus se bleskově rozšířil i k nám. Média se chytila látky zvané resveratrol (antioxidant ve slupkách hroznů) a začala ji prezentovat jako zázrak. Pozdější studie ukázaly, že aby člověk přijal terapeutickou dávku resveratrolu, musel by vypít stovky litrů vína denně. Francouzské zdraví tak souvisí spíše s celkovým životním stylem, menšími porcemi a nižší mírou stresu než s magickou mocí Merlotu.
V Česku má tento mýtus ještě specifičtější podobu. Historicky, v dobách, kdy medicína nebyla přístupná běžným lidem, sloužil tvrdý alkohol jako anestetikum a dezinfekce. Lidé si tak spojili pocit znecitlivění a pálení v krku s léčením. Tento zvyk nám zůstal, přestože dnes víme, že slivovice bakterie v žaludku nezabíjí, ale naopak ničí ochrannou hlenovou vrstvu.
Možná máš pocit, že po těžkém jídle ti panák uleví. Gastroenterologové ale upozorňují, že jde o klam. Alkohol sice uvolní svalstvo žaludku, což může subjektivně snížit pocit tlaku, ale ve skutečnosti zpomaluje vyprazdňování žaludku. Tělo totiž vyhodnotí alkohol jako jed a prioritizuje jeho odbourání v játrech, zatímco jídlo leží v žaludku déle a kvasí. Místo trávení si tak koleduješ o pálení žáhy nebo gastritidu.
Ještě tvrdší data přináší Světová zdravotnická organizace (WHO) a americký institut NIAAA, kteří jasně konstatují, že neexistuje žádná bezpečná dávka alkoholu. I mírná konzumace, takže i jedna štamprle nebo sklenička na zdaví, zvyšuje riziko sedmi typů rakoviny.
Seznam rizik tady nekončí, alkohol totiž funguje jako komplexní toxin. V mozku narušuje komunikační dráhy, kvůli čemuž může vést k dlouhodobým změnám nálad a zhoršení kognitivních funkcí. Zabrat dostává i imunitní systém, takže je tělo poté mnohem náchylnějí k infekcím. A zatímco si někdo připíjí „na srdce“, alkohol jim oslabuje srdeční sval, vyvolává nepravidelný tep a zvyšuje riziko mrtvice i vysokého krevního tlaku. K tomu si připočti zátěž pro játra a slinivku, kde vznikají nebezpečné záněty, a rovnice zdravotní skleničky se definitivně hroutí.
Pokud chceš podpořit srdce nebo trávení, zapomeň na bar a zamiř jinam. Na trávení místo bylinného likéru, který je plný cukru, zkus mátový či zázvorový čaj, nebo se po jídle projdi. Na srdce funguje stará nudná klasika - aerobní pohyb, méně soli a dostatek spánku. Resveratrol raději doplň z borůvek nebo hroznů v jejich nezkvašené podobě.
Alkohol může být sociální lubrikant nebo chuťový požitek, ale nikdy ne lék. Je na čase přestat si nalhávat, že panákem děláme něco pozitivního pro své zdraví.