Jedním z nejpříjemnějších aspektů cestování po jižní Evropě je bezesporu praktikování siesty – krátkého spánku po obědě. Italové, Španělé, Portugulaci, všichni si dávájí po obědě nohy nahoru. Proč bychom se měli jižními národy inspirovat a praktikovat po obědě napík?
Spinkání po obědě je jedna z nejhezčích vzpomínek z dětství a rozhodně není divu, že některé národy praktikují odpolední spánek i v dospělosti.
Je úplně jedno, jestli to nazveme jako nap (zdřímnutí) nebo siestu, což mimochodem znamená ve španělštině nap – vždycky budeme mluvit o líbezném odpočinku po vydatném obědě.
Podle psychložky a mluvčí nadace Sleep Health Foundation Moiry Jung jde spánek po obědě ruku v ruce s přirozeným biorytmem našeho těla.
Pokles bdělosti a ospalost souvisí s hormonální změnou tělesné teploty a s cirkadiánním rytmem, což je jeden z tělesných biorytmů.
Podle Jung ale ve výsledku to, zdali jste měli oběd nebo ne, nemá na touhu spánku po poledni vliv, mírná únava se objeví skoro pokaždé, a to právě kvůli biorytmu těla. Pokud však obědváš, nutriční obsah jídla, který konzumuješ, může zvýraznit tvoji přirozenou touhu po zdřímnutí.
A proč je vlastně správné odpolední nap praktikovat? Podle Vice odpolední spánek přispivá ke zdravému srdci. Studie také zjistily, že krátké zdřímnutí může zlepšit paměť, zvýšit celkovou bdělost, náladu i schopnost lépe reagovat na další podněty. Tvoje tělo se zkrátka znovu nakopne. Odpolední siesta je vhodná i pro ty, co špatně spí v noci, jelikož nedostatečný spánek je spojován s kardiovaskulárními chorobami, cukrovkou, ztrátou paměti, úzkostí a depresí.
Důležité ale je neoddávat se hodinovému spánku. Dospělý člověk by měl po obědě zavřít oči jen tak na 15–20 minut a stihnout by ho měl do třetí hodiny odpoledne, protože jinak by si mohl narušit spánek v noci. Takže spánek po obědě ano, ale pouze krátce. V případě delšího spánku bys sis totiž mohl/a spíše uškodit.