Přihlášení se k heyfomo

Po přihlášení budeš mít přístup ke všemu obsahu na heyfomo.cz, můžeš komentovat články a další features, just do it!
Reset hesla

Příběhy lidí, co si dali gap year

Máš po maturitě a láká tě myšlenka gap yearu? Možná se ale nemůžeš rozhodnout, protože nevíš, co od toho čekat. Mám pro tebe příběhy lidí, kteří už mají gap year za sebou.

Gap year byl to nejlepší, co jsem mohl udělat. Zpočátku bylo zvláštní po 13 letech ve škole ráno vstát a nemít přesně nalajnovaný rozvrh, ale celý ten rok bez školy, než jsem nastoupil na vysokou, hodnotím velmi kladně. Otevřelo mi to oči, potkal jsem skvělé lidi v práci, uvědomil jsem si, co v životě chci a nechci (aspoň v tom malém měřítku 20yo kluka), a na vysokou školu jsem nastupoval s daleko větším odhodláním, že tu školu chci opravdu udělat, a věděl jsem, proč ji chci dělat.

Teď po prvním roce vejšky cítím, že mám v některých ohledech nad o rok mladšími spolužáky náskok – aspoň co se pohledu na život a přehledu týče. Když se vrátím k té práci – můj šéf je mi teď vzorem. On sám má vysokou školu, ale práce obsahovala stavění ohrad, což mi připomíná arabské přísloví „lepší skládat kamení s mudrci než sedět u čaje s falešnými lidmi bez cíle". Dalo mi to opravdu hodně. A toto rozhodnutí bych udělal znovu.

Gap year: Vyplatí se?

by @adelakutilova

Pro gap year jsem se rozhodla dobrovolně, i když jsem se po maturitě na skvělou vysokou dostala – na veterinu. Víc jsem se ale zajímala o medicínu, na kterou jsem se dostala až na podruhé další rok, ale stejně jsem se nakonec rozhodla pro veterinu.

Vyhnula jsem se prváku v covidu (ze kterého si spousta lidí nic nepamatuje), hodně jsem toho procestovala, dobrovolničila jsem i pracovala, udělala si CAE a jeden semestr francouzštiny, poznala spoustu skvělých lidí a víc dospěla a odpočinula si. Naplánovat si to je důležitý! Odstěhovala jsem se do jiného města a to mega doporučuju.

Jediné, co je trošku nevýhoda, je to, že člověk může trochu vypadnout ze svého rytmu učení. To jsme ale po covidu všichni trochu udělali, a pokud se začneš připravovat na přijímačky, zase se do toho dostanetš. Nejlepší rozhodnutí ever! Opravdu. Neztratíš tím vůbec nic, jen získáš. Nebudu lhát, že jsem párkrát přemýšlela nad tím, co kdyby, ale nic bych neměnila. A pokud je starost věk, tak ten na vysoké není vůbec důležitý, protože ji stejně všichni mění/opakujou/meziročníkujou.

Odjeď: Výhody a nevýhody života v zahraničí

by @markysuch

Můj gap year začal tak, že jsem se nedostal na vysokou na kterou jsem přímo chtěl. Přijímačky byly den po ústní maturitě a já jsem se na to prostě vůbec nedokázal naučit. Tudíž jsem věděl, že to nedopadne dobře a na náhradní vejšku jsem nakonec nechtěl. Rozhodl jsem se pracovat a vydělat si.

O prázdninách jsem zůstal na brigádě v kavárně, kterou jsem měl od začátku střední. Bylo to kvůli tomu, abych měl čas na kamarády a užil si s nimi léto. Když léto skončilo, začal jsem si hledat práci, šel jsem na pracovní úřad a tam jsem se přihlásil. Se vším mi poradili, takže to nebylo nic těžkého. Teď zpětně lituji, že jsem práci nehledal hned po škole, ale až na podzim. Nemusel bych totiž takovou dobu na lepší nabídky čekat. Bylo to totiž až v listopadu, kdy jsem se přes známého dostal k přijatelné nabídce, kterou jsem hned vzal. Šlo o nabídku ve stavebninách, pozice prodejce a specialisty. Znělo to hrozně děsivě a nereálně, ale i s gymplem mě všechno naučili a já se po zkušební době osamostatnil a zůstal tam přes celou zimu a jaro až do dalších přijímaček. Platově jsem si nemohl stěžovat, pracovní doba taky super.

Prožíval jsem tedy super půlrok. Na přijímačky jsem se začal učit dva týdny dopředu, což byla chyba, protože mi to ze začátku vůbec nešlo. Nakonec jsem to nějak dal a teď už jen čekám na výsledky. Už teď ale můžu říct, že jsem celkově s gap rokem spokojenej, jen bych se vším začal trochu dřív.

Top studentský podniky v Praze

by @eevelka

Původně jsem gap year vůbec nechtěl, hlásil jsem se na pedagogickou fakultu v Praze, ale nedostal jsem se. Nejdřív mi to bylo hrozně líto a bral jsem to jako hroznou porážku, ale pak jsem si řekl, že to je vlastně skvělá věc. Našel jsem si práci se slušnou mzdou na letišti. Nabízela mi i dost volného času na vlastní seberozvoj, čtení atd. Vydělal jsem si za ten rok slušně a dalo mi to hromadu zkušeností, co se týče peněz, práce a všeho s tím spojeným. Potkal jsem i fajn lidi a nabral nějaké kontakty, rozhodne to můžu jen doporučit. V říjnu budu nastupovat tam, kam jsem chtěl už minulý rok, a všechno vypadá skvěle. Je to skvělá zkušenost, myslím si, že to dokáže i člověka utvrdit, zda tu školu opravdu chce dělat, jestli nepřičichne k penězům a nezůstane v práci.

Nejlepší studijní metoda: Active recall

by @_00_3_12

Gap year jsem měla dvakrát, jednou mezi maturitou na střední a bakalářem a teď podruhé mezi bakalářem a magistrem. Během toho prvního jsem pracovala a byla to skvělá zkušenost, jak se naučit zodpovědnosti a být opravdu sám za sebe. Ten druhý jsem strávila půl roku ve Střední Americe, kde jsem dobrovolničila a učila se španělsky. Oba roky hodnotím jako to nejlepší, co se mi kdy stalo. Neskutečně mě posunuly a daly mi mnoho cenných zkušeností a zážitků. Osobně bych radila všem, kteří nevědí, co se životem a co chtějí studovat, ať si něco takového zkusí.

Nad gap yearem jsem uvažovala už od začátku gymplu. Byl to můj velký senvzít si rok volna a cestovat po světě. Nakonec jsem se vlivem společnosti a okolí nechala přesvědčit, že si tohle vlastně nepřeju a půjdu na vejšku. Pak jsem se shodou všech možných náhod a okolností na konci srpna rozhodla, že do školy nenastoupím a místo toho odletím pracovat do zahraničí.

Původně jsem chtěla pracovat jako au-pair, ale kvůli covidu to nebylo v danou chvíli možné. Skoro jediná možnost byla práce na Kypru. A tak jsme tam s kamarádkou vyrazily. Pracovaly jsme jako servírky v hotelu. Práce byla hodně náročná a vyčerpávající jak fyzicky, tak i psychicky. Původně jsem na Kypru měla být tři měsíce, ale nakonec jsem tam zůstala pouze dva.

Celé ty dva měsíce jsme bydlely v karavanu vedle hotelu s ostatními zaměstnanci. Pracovaly jsme šest dní v týdnu, což byla obrovská „životní změna”, když jsme předtím chodily jen do školy a občas na nějakou brigádu.

Párkrát jsem i brečela, protože to bylo fakt náročné, ale zároveň jsem ráda za tuhle zkušenost. Poznala jsem spoustu nových lidí a poslechla si spoustu zajímavých životních příběhů, naučila jsem se si o dost víc vážit všech lidí, kteří dřou celý život od rána do večera za mizerný plat, a přesto se dokážou usmívat na ostatní.

Ubytování i jídlo jsme měly „zadarmo”, tudíž mi všechny peníze zbyly na výlety a pak na další dobrodružství. Po Kypru jsem vyrazila s agenturou Surf and Travel na surfový kemp na Fuerteventuru. Surfování byl můj obrovský dětský sen, proto byl gap year nejlepší příležitost, kdy si ho splnit.

Na konci ledna jsem pak s kamarádem vyrazila na road trip do Portugalska. A to se mi hrozně líbilo – mohla jsem si odletět, kdykoliv jsem chtěla. V Portugalsku jsme byli 11 dní, navštívili jsme Porto, Nazaré, portugalský konec světa a Lisabon, kde jsme potkali spoustu studentů na Erasmu a zjistili, že Portugalsko je perfektním místem pro studenty.

Po Portugalsku následoval s kamarádkou výlet do Milána, kde schodou okolností byl Fashion Week, díky kterému jsme viděly známé světové celebrity. Taky jsme v Miláně přespávaly v hostelu, kde jsme potkaly spoustu mladých lidí z Evropy, se kterými jsme stále v kontaktu a máme v plánu se navzájem navštívit v našich zemích.

Na konci dubna jsme vyrazili s partou do Dubaje a Abú Dhabí, kde jsme si zkusili sandboarding v poušti, byli na nejvyšší budově světa a večer popíjeli drinky s výhledem na mrakodrapy.

Součástí cestování jsou i občas dost nepříjemné situace, kterých nás v Abú Dhabí potkalo víc než dost. Ale myslím si, že právě takovéhle problémy, kdy je člověk několik tisíc kilometrů od domova a nezbývá mu nic jiného než najít nějaký způsob, jak je vyřešit sám, nás pak v „normálním” životě hodně posouvají.

Ještě mě čeká sólo trip do Thajska, jenom s batohem a přespáváním v hostelech. Dávám si to jako takovou osobní výzvu a moc se těším, co mi celá cesta přinese.

Abych to shrnula… dát si gap year bylo jedno z nejtěžších a zároveň nejlepších rozhodnutí v mém životě. Poznala jsem sama sebe a zjistila zas o trochu víc, co od života (ne)očekávám, potkala jsem spoustu lidí z celého světa, měla spoustu času pracovat na sobě a posouvat se dál, chodila jsem na různé brigády a naučila se spoustu nových věcí a poznala kus světa. Začala jsem pracovat na svých projektech, na které během studia nebyl čas, a brzy dojde k jejich realizaci.

Jediné mínus”, které vidím v gap yearu, je, že se ti nebude chtít do školy, protože je těžké opustit tenhle život. Další (a poslední) „mínus” je v tom, že pokud si budeš chtít dát gap year, většinou s tím nikdo ve tvém okolí nebude souhlasit a budou tě od toho odrazovat. Já jsem ráda, že jsem si stála za svým, protože mám za sebou nejlepší rok svého života.

Proč je dobré mít v létě brigádu

by @lucinka_zicklerova

Pro GAP year po střední škole jsem se rozhodla hlavně kvůli tomu, abych si nastavila své priority a cíle v životě. Spousty mladých lidí se po střední škole začnou strachovat, co vlastně v životě chtějí dělat a jakým směrem se chtějí vydat, a právě v tomhle mi půlrok pauzy hodně pomohl. Našla jsem si své priority, naučila se hospodařit s financemi a taky jsem si uvědomila, kdo je mým pravým přítelem.

Mou zvolenou destinací byla Malta nejen kvůli hezkému počasí, ale taktéž kvůli úřednímu jazyku, což je angličtina. Tím pádem zařizování práce, ubytování a lékařů bylo v rámci možností jednoduché.

Kdybych měla vypíchnout můj nejoblíbenější okamžik na Maltě, tak bych nad tím musela uvažovat hodně dlouho a možná i tak bych nebyla schopná určit jen jeden. Rozhodně ne vždy je vše jen růžové, měla jsem tam i nějaké problémy, ale co jsem si z toho odnesla, bylo to, že vše se nějak zvládne. Nehledě na to, že když si zvolíš destinaci u moře, tak to může být i zčásti dovolená. Nespočet drinků u moře s přáteli, opalovačky, večerní život, výlety a volnost. Tuhle zkušenost bych přála a doporučila všem, co nad tím jen lehce uvažují. Nejtěžší na tom všem je odhodlat se a odjet.

Pozvi mě na pivo🍻

Secure card payment by Stripe
Zjištujeme, jestli tvůj prohlížeč umí platby.